Hedvábná stezka Pohora Svět outdooru Svět běhu Tulení pásy Pádler Festival OBZORY Expediční kamera SNOW FILM FEST Klub cestovatelů Praha a Brno

↓NEJNOVĚJŠÍ DISKUSNÍ PŘÍSPĚVKY↓

Znáte české hory v zimě? Přinášíme tipy, kam vyrazit na běžky.

Znáte české hory v zimě? Přinášíme tipy, kam vyrazit na běžky.

Běžkaři mívají sklon jezdit na „svoje" hory, kde znají terén, ubytování i možnosti občerstvení. Což takhle vyrazit jednou jinam? Připravili jsme běžkařské pozvánky na troje naše hory s možnostmi buď plně využít strojově upravované trasy, nebo je naopak co nejvíc vynechat.



První pozvání je do Moravskoslezských Beskyd (dále jen Beskydy). Pro běžkaře nejsou top destinací jako třeba Jizerky nebo Krkonoše. Je to způsobeno absencí hlavní hřebenovky, nebo něčím úplně jiným? Nevím, nejsem bůhvíjaký běžkař a s běžkami vyrážím do hor sporadicky, ale vždycky do mých milovaných Beskyd, které povětšinou zaručují minimum lidí a spoustu práce pro nohy, které si musí samy razit stopu strmými svahy.


Ranní Sněžka od Poledních kamenůRanní Sněžka od Poledních kamenů

Potok na Šumavě v zimním hávuPotok na Šumavě v zimním hávu

Čerstvě projetá stopa v novém sněhuČerstvě projetá stopa v novém sněhu

Prohlédněte si celou fotogalerii k článku…


V Beskydech běžkařskou repre neuvidíte, ale...

Musím ale říct, že na zlepšení situace se pracuje. V rámci projektu „Beskydská magistrála" (není zaměřen jenom na zimu) vznikly nové trasy či byly propojeny ty dosavadní. Vytvořen byl také jednotný informační systém, zásobený aktuálními informacemi o sněhových podmínkách a počasí obecně.

Pohádkově omrzlé stromy v BeskydechPohádkově omrzlé stromy v Beskydech

 

Místo pro výletování i tvrdý trénink

Pohoří může být díky svým hluboko zařezaným údolím opravdovou výzvou i pro ty nejzdatnější běžkaře. Stopy poctivě vyšlapané běžkaři a vyjeté skútrem či rolbou jsou zhruba stejně zastoupené. To znamená, že se můžete těšit na kondiční jednosměrné udržované trasy, ale také na výzvy, čekající na přijetí. Odměněni můžete být v ideálním případě inverzí, podtrhující výhledy na Jeseníky, Malou Fatru nebo Západní Tatry.

Upravované trasy v české části Beskyd

  • Běžecké tratě v okolí Mostů u Jablunkova
  • Lysohorská běžecká magistrála
  • Lyžařská běžecká trasa Travný
  • Lyžařské běžecké trasy v oblasti Pustevny
  • Lyžařská běžecká trasa pod Velkým Javorníkem
  • Lyžařské běžecké tratě v oblasti Bílá – Staré Hamry
  • Lyžařské běžecké trasy ve sportovně rekreačním areálu Ostravice
  • Lyžařské běžecké trasy ve Vsetínských vrších a Javornících
  • Traverzové cesty Těšínských Beskyd

Z toho, co jsem v Beskydech na běžkách viděl, musím jednoznačně doporučit „nejprofláklejší" běžkařskou trasu Beskyd: Pustevny – Martiňák. O víkendu tady sice narazíte na milion lidí, plus mínus sto tisíc, ale tahle trasa opravdu stojí za to. Doporučuju tedy vyrazit buď brzy ráno, anebo mimo víkendy. Osm kilometrů dlouhá hřebenovka, která vede kolem vrcholů Čertův Mlýn či Bukovina, v sobě skrývá pohodové převýšení 245 metrů a nádherné výhledy na Hostýnsko-vsetínskou hornatinu.

„Tvrďáci" určitě rádi vyrazí na nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd – Lysou horu (1323 m). Musí se připravit na čtrnáct kilometrů s převýšením 800 metrů. Strojově upravovaná trasa začíná na „Albínově náměstí" a pokračuje kolem Malenovického kotle přes Ivančenu k vrcholu. Znalci zimních Beskyd mě určitě pomluví, a to plným právem, protože dvě výše zmíněné trasy jsou pouhým zlomkem toho, co je v tomto pohoří s běžkami na nohou k mání, ale více prostoru se mi nedostává. Proto jako omluvu a pobídku k dalšímu hledání najdete výše v infoboxu výčet upravovaných tras.

 

V Krkonoších se střídají stopy

Běžkařům nabízejí Krkonoše rozmanité terény a pokoušet se je charakterizovat jako celek by bylo krajně neúčelné. Na rozsáhlých planinách PančavskéLabské louky, na Pláních nad Špindlem či Pecí pod Sněžkou jsou perfektně upravené běžecké areály se strojově připravenou stopou pro klasiku i s manšestrem pro bruslení. V nižších polohách (Benecko, Mísečky, Žalý a okolí Harrachova) využívají preparované trasy síť lesních cest, zdejší tréninkové okruhy mají blíž ke sportovnímu stadionu v přírodě než k turistice.

Jednotlivé oblasti Krkonoš od sebe oddělují hluboká údolí_pohled do Dlouhého dolu na Úpské rašeliniště s Luční boudou, vpravo Studniční hora, v pozadí SněžkaJednotlivé oblasti Krkonoš od sebe oddělují hluboká údolí_pohled do Dlouhého dolu na Úpské rašeliniště s Luční boudou, vpravo Studniční hora, v pozadí Sněžka

 

Zmíněné oblasti většinou oddělují hluboká údolí či ostré vrcholové partie, kde se neuplatní technika, a areály spojuje jen soustava svépomocí vyšlapaných stop. Upravené trasy s menšími sklony tak náhle vystřídá nahrubo prošlapaná stopa s příkrým stoupáním i prudkými sjezdy. Naopak, mnohakilometrová hřebenovka, klikatící se mezi zasněženou kosodřevinou, může být přerušena upravenými úseky tam, kam dosáhnou otočky z běžeckých drah. Všechny zimní trasy jsou v otevřeném terénu trasovány tyčemi, ať už mají barevné značení KČT či nikoli. Až vysoko u hřebenových partií se nachází velký počet chat a bufetů, kde se lyžaři mohou občerstvit, případně odpočinout si a ukrýt se před špatným počasím.

Z Horních Míseček na Vrbatovu boudu

Pro vyznavače spíše sportovního stylu, preferující utažený manšestr a bruslení, je vhodná trasa z Horních Míseček na Vrbatovu boudu. Má sice dost dlouhé stoupání, ale vybruslit se to dá. Odměnou jsou urolbované trasy na Labské louce. Před pramenem Labe se odbočí k Vosecké boudě a od ní zase po upravených stopách následuje téměř nekončící sjezd kolem Mumlavských vodopádů do kolébky krkonošského lyžování – do Harrachova. Pak lanovkou na Čertovu horu a po upravené stopě nahoru – dolů – nahoru – dolů až na Dvoračky. Poprvé za celou cestu přichází dlouhé prudké stoupání neupravenou, jenom prošlapanou cestou kolem Růženčiny zahrádky na Zlaté návrší. Tady, u mohyly Hanče a Vrbaty, okruh končí a zbývá už jen sjezd po silnici zpátky na Mísečky. Trasa měří asi 40 km po řezaných prefabrikovaných stopách.

Okruh ze Špindlerovky do Špindlerova Mlýna

Kdo preferuje spíš klasický turistický styl, může vyjet autobusem ze Špindlerova Mlýna na Špindlerovku. Odtud prudkým stoupáním (slabší povahy sundávají lyže) na Malý Šišák a dál cestou po polské straně. Její stav záleží na aktuální sněhové situaci, někdy je tu prošlapaná krásná, uhlazená stopa, jindy nezbývá, než se prodírat hlubokým sněhem. Cesta úbočím s výhledy do dalekého Polska vede asi hodinu a půl k výrazným Poledním kamenům (tyčové značení v tomhle úseku nahrazují mohutné dřevěné sloupy, pozůstatky pohraničního plotu z doby po druhé světové válce).

Nedaleko odtud bývala nejhezčí bouda téhle části Krkonoš, Bouda Korunního prince Jindřicha. Ta padla za oběť českým nacionálním náladám po první světové válce. Pokud je hodně sněhu, vede tyčové značení přímo přes klečový porost (cesta je frekventovaná a jedině bezprostředně po větší vánici nebude stopa projetá). Pokud je sněhu málo, používá se letní cesta nad ledovcovými jezírky Maly a Wielki Staw, která ovšem bývá notně zledovatělá. V obou případech vedou tyče až k bývalé Obří boudě na úpatí Sněžky, dnes je tu jen polská bouda Slezský dům. Výstup na Sněžku doporučuju bez lyží, stezka bývá zledovatělá, plná lidí a na lyžích se ani v jednom směru jet nedá. Od Obří boudy kličkuje tyčemi značená cesta přes Úpské rašeliniště ke slavné Luční boudě. Často tu vládne nepříznivé počasí, které podtrhuje skandinávský charakter pohoří (není náhoda, že Wiese Baude, Luční bouda, sloužila za války jako výcvikové středisko wehrmachtu před útokem na Sovětský svaz).

Od Luční boudy je možné se vrátit zimní cestou tzv. Mordorem (nazývá se tak od bezsněhové zimy 2007, kdy mnoho lyžařů v praxi poznalo, proč je cesta výlučně zimní) po Stříbrném hřebeni zpět na Špindlerovku. To je klasický, středně náročný okruh na Sněžku o délce asi 20 km. Druhá možnost je zamířit na Výrovku, Bufet na rozcestí a na Pláně, kde cesta ústí přímo na upravované běžecké trasy. Po nich až k lanovce na Pláni a po některé ze sjezdovek (pro běžkaře doporučuji modrou) zpět do Špindlerova Mlýna. Prodloužený okruh má asi 25 km tradičních stop.

Šumava láká na ideální terény

Pokud můžeme o nějakých českých horách říct, že jsou ideální pro běžky, pak je to rozhodně Šumava. Její jedinečnost tkví v ideální geomorfologické stavbě celého území. Šumava je na německé straně až překvapivě strmá, ale na té české se rozvolňuje do vysoko položených plání, slatí a mokřadišť s nadmořskou výškou okolo 1000 m.

Při hezkém počásí Šumava nabízí nádherné okolíPři hezkém počásí Šumava nabízí nádherné okolí

 

 

Trasy jsou rozesety po celé délce české i německé Šumavy a většina z nich je v příjemné úrovni plání jen s malým převýšením. Někde se není možné vyhnout stoupání či sjezdům, ale nejsou nijak drastické a za dobrých sněhových podmínek je zvládne i průměrný lyžař. Výhodné jsou pro rodiny s dětmi a pro seniory – a na Šumavě se jich pohybuje mnoho – stopy jsou jasně značené a dobře popsané. Denně čerstvé informace jsou na webových stránkách www.bilastopa.cz.

Kolem Šumavské magistrály

Od Železné Rudy až k Lipnu vede hlavní trasa zvaná Šumavská magistrála. Spojovací linie v délce 140 km umožňuje napojení na jednotlivé oblasti s možností občerstvení nebo ubytování. Celková délka udržovaných tras na Šumavě je uváděna až 400 km. Občerstvení je možné nalézt v každé větší obci. Dílčí oblasti mají své perly, které jsou vhodné jako cíle kratších či delších běžkařských výprav. V oblasti Železné Rudy se dá dojet na Černé jezero (stopa na Čertovo jezero je poněkud náročnější), v oblasti Prášil (bývalý vojenský újezd) je jezero Laka, Prášilské jezero a vrch Poledník s rozhlednou. Velmi krásná je oblast Modravy s lyžařskými stopami podél potoků, které v soutoku vytvářejí Vydru. Podél Roklanského potoka jde dojet na Javoří pilu či dál, podél Modravského potoka na Březník, podél Filipohuťského potoka na Filipovu Huť a dál na Horskou Kvildu či Kvildu.

V centrální oblasti Šumavy je nejpopulárnější úsek Šumavské magistrály mezi Kvildou a Horskou Kvildou – v sezoně je tady projeto až šest stop. Nevynechejte zaniklou obec Bučina s replikou železné opony (s možností přejezdu do Finsterau) a nedaleké Knížecí pláně, což je také zaniklá obec s půvabným obnoveným hřbitovem – kouzelné místo s všudypřítomnou smutnou historií. Jediná přeživší chalupa slouží jako turistická hospoda – mimochodem, s výbornou kuchyní a se skvělou obsluhou. Oblast od Strážného přes Stožec a Novou Pec až k Přední a Zadní Zvonkové je napojena na Schwarzenberský plavební kanál a využívá jeho příznivé vedení po vrstevnici.

Nejkrásnější trasa

Z výchozího bodu na Modravě se dáme velmi lehkým a pozvolným stoupáním skvěle udržovanou stopou až na Březník, samotu známou z Klostermannových povídek a románu Ze světa lesních samot. Pokocháme se jižním pohledem na vrchol Luzného a vrátíme se zpátky na křižovatku „Na Ztraceném". Náročnější stoupání přes Ptačí nádrž nás vyvede na Černou horu, kde si při dobrém počasí užijeme výhled na Alpy. Příjemným sjezdem dojedeme k pramenům Vltavy, jednomu z nejpopulárnějších míst. Vrátíme se na křižovatku U pramene Vltavy a prudce vystoupáme okolo vrcholu Stráže. Následuje ostřejší sjezd na Bučinu, zaniklou obec s pozůstatky železné opony a možností občerstvení.

Před hraničním přechodem odbočíme vlevo směrem na Knížecí Pláně – tady při horších sněhových podmínkách opatrně. Rozhodně se dá doporučit odbočka na obnovený hřbitov s rozvalinami kostela a občerstvení na Hájence. Na cestu zpět je možné zvolit směr na Borová Lada po Šumavské magistrále – buď znova přes Bučinu na Kvildu, nebo po vrstevnici se vinoucí Židovou cestou. Přejezd na Modravu přes Březovou horu (nejprve stoupání do strání nad Kvildou a potom sjezd podél Filipovy huti až na Modravu) zakončí celý výlet v délce asi 48 km.



Diskuse


Marketa
Marketa

pekny clanek!!!

aktivni link na Beskydsky informacni system v clanku nefunguje :-(, ale pouzijte tento:http://www.beskydska-magistrala.cz

nicmene na diskuznim foru si stezuji, ze nektere informace nejsou aktualni...doporucuju proverit informace na: http://www.sport.beskydy.cz

11. 01. 2017, 09:43:01
:-)
:-)

tak vlozit aktivni link neni pro zacatecniky, jak koukam

opravuji se: http://www.beskydy.cz

zadejte si lyzovani - bezecke

Hezke zazitky!

A prejme si, aby se rozrostla sit skibusu do Beskyd i ze smeru od Prerova..

11. 01. 2017, 09:50:55

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze