↓ ↓ nejnovější diskusní příspěvky ↓ ↓

Radek Jaroš po návratu z K2: Na další osmitisícovku se nechystám

Radek Jaroš po návratu z K2: Na další osmitisícovku se nechystám

Úspěšná česká expedice na K2 je zpátky doma a my jsme využili první příležitosti k setkání se všemi členy výpravy. Seznamte se se všemi členy týmu, přečtěte si o průběhu celé výpravy, Radkových zkušenostech s unikátními vyhřívanými botami a v neposlední řadě o Jarošových plánech do budoucna.



Minulý týden ve čtvrtek, necelé dva týdny po zdolaní K2, se Radek Jaroš, Honza „Tráva“ Trávníček, Petr „Miska“ Mašek, Martin Havlena a Lucka Výborná vrátili zpět do Česka. Na pražském letišti je přišlo přivítat několik desítek fanoušků, nicméně na delší vyprávění došlo až následující den v pátek na tiskové konferenci v budově Českého rozhlasu.

V zaplněné vstupní hale vládla příjemná atmosféra a po celou dobu tiskovky padal jeden vtípek za druhým, což napovědělo mnohé i o tom, jak uvolněná atmosféra na expedici vládla.

Kdo se expedice účastnil?

Radka není třeba nijak představovat, pro jistotu ovšem připomenu, že zdoláním K2 ve svých padesáti letech dokončil celoživotní projekt, takzvanou Korunu Himálaje. Jako prvnímu Čechovi v historii se mu podařilo vystoupat na všech 14 osmitisícových vrcholů, navíc bez použití umělého kyslíku. Celosvětově tento výkon zvládlo zatím jen 15 horolezců a dá se tak říci, že se z Radka stala horolezecká legenda, pokud jí ovšem nebyl již dříve.

Radek Jaroš a za ním impozantní masiv K2Radek Jaroš a za ním impozantní masiv K2

“Plzeňský pankáč” Honza „Tráva“ Trávníček má za sebou už řadu úspěšných expedic na nejvyšší hory planety: Gasherbrumu I 8068 m (2009), Manaslu  8163 m (2011), společná expedice s Radkejm Jarošem na Annapurnu 8091 m (2012). Po Josefu Rakoncajovi, Liboru Uhrovi, Pavlu Bémovi a Radku Jarošovi (na vrchol vystoupil jen 20 minut po něm) je pátým Čechem, kterému se podařilo vystoupit na K2. Všem zmíněným se výstup podařil bez použití přídavného kyslíku.

Tráva je pátým Čechem, který dosáhl vrcholu K2Tráva je pátým Čechem, který dosáhl vrcholu K2

Petr Mašek otáčel ve výšce 8300 metrůPetr Mašek otáčel ve výšce 8300 metrů

Pro Petra “Misku” Maška nejsou vysoké nadmořské výšky žádnou novinkou. Hned první expedice, které se účastnil v roce 2001, mířila právě na K2. Miska společně s Radkem, Zdeňkem Hrubým, Josefem Šimůnkem, Soňou Boštíkovou (v té době Vomáčkovou) a dalšími lezl Česenův Pilíř a dosáhl výšky 8000 metrů.

V dalších letech následovala téměř nepřetržitě řada dalších expedic, při kterých se Miskovi podařilo vylézt mimo jiných na Broad Peak (8047 m), Sisha Pangma (8046 m) a Gasherbrum II (8035 m).

Hlavní hygienik Martin HavlenaHlavní hygienik Martin Havlena

Martin Havlena je zapálený trekař a cestovatel s menšími zkušenostmi z velkých hor. S Radkem a Miskou se zná lépe například z expedice Double Gasherbrum 2010, kde byli společně ještě s Liborem Uhrem a Stanislavem Bartůňkem.

Letos na K2 podle svých slov neměl žádné vrcholové ambice, nejvýše byl společně s Luckou Výbornou asi 100 metrů pod prvním výškovým táborem. V základním táboře se společně s pákistánským kuchařem staral o vaření (včetně vegetariánské stravy pro Trávu, který nejí maso) a především měl na starosti hygienickou údržbu všech členů expedice.

Lucka Výborná se starala o přenosy a další mediální výstupyLucka Výborná se starala o přenosy a další mediální výstupy

Lucka Výborná je moderátorka Českého rozhlasu a po celou dobu expedice se starala o vstupy do rádia a publikování zpráv z dění na kopci. Z minulosti její obličej máte spojený s pořadem Snídaně s Novou a z několika pořadů České televise. Pochopitelně má kladný vztah k cestování a sportům vůbec. Nejraději se věnuje jachtingu, potápění a lezení.

Kompletní sestava expedice bez kameramanůKompletní sestava expedice bez kameramanů

Součástí expedice byl také tým složený z kameramanů a zvukaře, kteří sbírali podklady pro připravovaný film s pracovním názvem Cesta vzhůru o Radkově himálajské kariéře, který bude k vidění v kinech na jaře 2015. “Doufali jsme, že nepřežijou cestu do base campu, ale přežili, a tak nás prudili celou dobu,” vzpomíná s úsměvem Tráva.

O průběhu expedice

Radek toho na tiskové konferenci příliš nenamluvil, až ke konci odpověděl na několik dotazů. Zato Tráva je výřečný dost, a tak žádné detaily expedice nezůstaly utajeny, včetně těch, které jedinou členku expedice při Trávově vyprávění přivedly trochu do rozpaků.

Marast v C2 - stany současné i bývaléMarast v C2 - stany současné i bývalé

Expedice zvolila klasickou pozemní cestu z Islamabádu po Karakoram Highway do Skardu. “Pro lidi kteří tu cestu nezažili, je to ohromnej zážitek. Já už to ale zažil popátý a je to peklo na zemi. Dva dny trávíte v autobusu a to po čem jedete, má k asfaltu daleko,” vypráví Tráva a Lucka jej doplňuje: “Celou dobu jedete průměrnou rychlostí okolo pětadvaceti kilometrů v hodině. Některé výhledy za to stojí, ale to už je lepší jít pěšky 120 kilometrů ze Skardu do základního tábora pod K2.”

O tom, jak vypadá Jarošova expediční strava v BC i výškových táborech, si přečtěte článek z jeho pera na webu SvětOutdooru.cz

Zmíněných 120 kilometrů do BC patří mezi jeden z nejkrásnějších treků světa a trval výpravě pět dnů.

Během dvou dnů v BC proběhlo mimo jiné stavění čortenu: “V jednu chvíli nám pořádně zatrnulo. Stavěli jsme čorten a pohmoždil jsem si shodou okolností ten úplně stejný prst na ruce, jako na předchozí expedici na K2 (která byla z důvodu zranění zrušená, pozn. red.), ale tentokrát naštěstí druhý den prst splasknul a nebyl zlomený. Nikde jsme se tím ani nechlubili, ale na videu to máme.”

Zleva Tráva, Miska a Radek v C2Zleva Tráva, Miska a Radek v C2

V základním táboře se kluci příliš nezdržovali. Využili aklimatizace z Huascaránu, přeskočili C1 a první noc výstupu strávili rovnou v C2. Hned další den se jim podařilo vystoupat až do C3 (7400 m), kde už výška začínala být znát: “Je Pravda, že během aklimatizačního výstupu už nám tam bylo celkem špatně, nejhůř Miskovi, který tam i zvracel. Všichni jsme měli takový rozostřený vidění, ale ono není divu. V základním táboře (5000 m, pozn. red.) jsme byli dva dny a pak během dvou dnů vystoupali do sedmi a půl kilometru,” vysvětluje Radek.

Petr Mašek stoupá do C2Petr Mašek stoupá do C2

Po první aklimatizaci na K2 následoval čtyřdenní odpočinek v BC a vzhledem k perfektní předpovědi počasí se Radek, Miska a Tráva odhodlali k útoku na vrchol bez další aklimatizace. Ve čtvrtém výškovém táboře trio vstávalo v 10 hodin večer a k vrcholu vyrazili o půlnoci.

A koruna je tam

Radek Jaroš stanul na vrcholu K2 v 26. července 2014 v 16 hodin a stal se tak prvním Čechem, kterému se podařilo vystoupat na všech 14 osmitisícovek, navíc bez použití umělého kyslíku. “Potvrdilo se to, že expedice, která má být úspěšná, musí být pohodová. Bylo tam několik elementů, o kterých jsme nevěděli, jak budou fungovat - kameramani, Lucka - ale nakonec nedošlo k žádné krizi a právě díky tomu, že celý tým šlapal jak měl, byla expedice úspěšná,” hodnotí Jaroš, na chvíli se odmlčuje a s potutelným úsměvem na tváři dodává: “No, a koruna je tam.”

Vrcholové selfieVrcholové selfie

Honza Trávníček na vrcholu K2Honza Trávníček na vrcholu K2

Tráva jako pátý Čech v historii dorazil na vrchol 20 minut po Radkovi. Miska se otáčel ve výšce 8300 metrů. „Byl jsem na umření,” vysvětlil ve stručnosti důvod, proč otáčel tak blízko cíle. Udělal dobře, vrátil se v pořádku zpět do C4, což se tento rok na K2, bohužel, nepodařilo všem, kteří se pokoušeli o vrchol.

Radek den po výstupu sestoupil rovnou až do základního tábora, zatímco Miska a Tráva ještě zůstali jednu noc v C2 a do BC dorazili o den později. “A bylo to za náma,” shrnuje stručně Tráva.

Tráva slaňuje do C3Tráva slaňuje do C3

Následoval opět osmidenní trek zpět do Askole, obligátní holení u holiče a šílená cesta zpět po Karakoram Highway. Kvůli počasí totiž nelétal spoj mezi Skardu a Islamabádem a takzvaná “KKH” je de facto jedinou spojnicí této části Pákistánu s hlavním městem.

Po návratu

Na tiskovce pochopitelně nechybělo ani bilancování, účastníků se vyptávala nejen Lucka Výborná, ale také přítomní novináři, lidé z outdoorové branže a ti, kteří chtěli Radka přivítat. Dohromady to vydalo na slušný dav o několika desítkách hlav, což po návratu z expedice není tak úplně zvykem.

Každý zjistil něco o sobě nebo o lezení, jak byste expedici zhodnotili sami pro sebe?

Radek

Pro mě byla expedice složitá v tom směru, že to byl dost ostrý start po těch omrzlinách z Annapurny před dvěma rokama. Spousta věcí pro mě byla nová: boty, prsty, jak vůbec celá ta noha bude fungovat. Myslím, že jsme byli po pěti letech, co jsem tam jezdil, odměněni krásným počasím.

Radek Jaroš na sestupu z K2Radek Jaroš na sestupu z K2

Na jednu stranu si myslím, že to, co se mi podařilo, je normální, pak mi ale třeba přijde nějaká sms a uvědomím si, že to vlastně až tak úplně normální není, když to bez kyslíku zvládlo jenom pár lidí.

Tráva

Bylo to super! Vyhrabal jsem se na ‘ká dvojku’! Děsne si toho vážím, že jsem mohl jet s Radkem. Už to, že jsem předloni mohl jet s Radkem na Annapurnu, pro mě bylo hrozně cenné. Byl jsem u toho, když se prvnímu Čechovi v historii podařilo dosáhnout na Korunu Himálaje a je možné, že třeba zase několik desítek let se to nikomu nepodaří. Jak říkal Radek, tak parta fungovala super, byli jsme rychlí, že si teď ještě užijeme léto.

Miska

Jsem rád, že jsem u toho mohl být, bohužel ale ne na vršku. Moje příznaky výškovky byly ale hodně jasný, sice se mi nechtělo otáčet, ale nic jiného mi nezbylo. Přestával jsem dobře vidět, kluky jsem nepoznal ani na padesát metrů. Nechtěl jsem to dohnat někam úplně do krajnosti.

Tahle expedice pro mě byla dost náročná, vůbec nebyl čas, dokonce jsem si za celou expedici nepsal deník ani si nestihl přečíst žádnou knížku, což se mi nikdy nestalo.

(A jen tak pro zajímavost. První, co Miska řekl, když sešel zpět do BC bylo, že půjde zase nahoru na další pokus. Tráva pro změnu zase chtěl dát ještě Broad Peak, nicméně se pokazilo počasí a tím bylo vše vyřešené.)

Martina Havlena

Ještě dříve, než se Martin rozmluvil, Lucka nešetřila chválou na jedho adresu: “Martin dokázal v základním táboře vyčarovat takové italské gnocchi, že i Agostino Da Polenza, známý italský horolezec (pro Čechy známý společným výstupem na K2 s Josefem Rakoncajem), byl ochoten leccos za ty gnocchi vyměnit.”

Neměl jsem žádné vrcholové ambice, letos jsem měl operaci kolene a expedice v Andách byla vlastně první akce, kde jsem fungoval bez ortézy. Moje poslání bylo jinde, než dobývat vrcholy.

Musím také pochválit Lucku, byla dobrý parťák. Jak říkáme my chlapi, nepindala, a lezecky byla naprosto bez problému. Užili jsme si nějaké laviny, kameny kolem hlavy a všechno, co k expedici patří.

Přítomnost velké hory a těchto lidí v kolektivu člověka přivede k zamyšlení a uvědomění si, co je v životě důležité. Také mě to z určitého pohledu zavedlo zpět do dětství, kdy jsme měli takové ty klučičí party, to bylo fajn. No a nejdůležitější je, že jsme si to všichni pořádně užili a vrátili se domů ve zdraví.

Radkovy vyhřívané boty

Už dříve jste si mohli na SvetOutdooru.cz přečíst o vyhřívaných botách, které speciálně pro Radka Jaroše vyvíjela Lowa a několik dalších výrobců, a tak jsme se nemohli nezeptat, jak se osvědčily v praxi: “Měl jsem dva vyhřívané systémy a o oba se postaral Honza Čermák. Jeden byl v podrážce a baterky jsem měl mít u pasu. Vedení kabelů kalhotama zajistil pro změnu High Point, který mi šije oblečení. Tento systém jsem nakonec nepoužil, protože už v Peru jsem vyzkoušel druhou variantu, která byla trochu jednodušší,” vysvětloval Radek.

Radek Jaroš na vrcholu K2Radek Jaroš na vrcholu K2

“Pod kolenem jsem měl jenom jednu baterku, z níž kabel vedl do ponožky. Ukázalo se, že tento systém hřeje dva dny a opravdu to fungovalo. Když jsme šli k vrcholu, tak přede mnou byli lidi, kteří kopali do ledu, aby rozproudili krev v žilách a aby neomrzli. Je teda pravda, že jsem do ledu kopal taky, ale z toho důvodu, že jsem si nechtěně vyhřívání na jedné noze pustil na maximum”, vzpomíná Radek a s úsměvem dodává:

“Furt mě pálila jedna noha. Letos mi na K2 hrozily popáleniny na nohách, přitom předloni jsem na Annapurně přišel o sedm prstů.”

Přísný hygienický režim pro Lucku Výbornou

Jedním z dotazů na páteční tiskovce také bylo, zda-li se Martin Havlena staral pouze o hygienu pánů nebo i tu Lucčinu: “Samozřejmě je zapotřebí dohlédnout i na dívky! My jsme to měli rozdělené, já jsem měl u Lucky službu do šesti a pak jsem se střídal s Miskou. Šestá byla hodina, kdy jsme si předávali žínku. A to jsem teda dlouho neviděl nikoho, kdo se myje žínkou, takže nám Lucka musela najdřív ukázat, na co to vlastně je, a jak se to používá” vysvětlil za hlasitého smíchu všech přítomných Martin.

A co bude dál?

Asi všechny zajímá, co má Radek v plánu dál, když letos po téměř dvaceti letech od prvního výstupu na osmitisícovku završil Korunu Himálaje. “Nikdy neříkej nikdy, ale nepředpokládám, že bych lezl na nějakou osmitisícovku. Už jsem si toho tam užil dost a těch nižších, šesti a sedmitisícových hor je spousta a myslím, že se budu soustředit spíše na jiné lezení,” prozradil Radek.

V nejbližší době Jaroše nečeká odpočinek, ale honička. Expedici je třeba vytěžit, a tak je nyní v plánu výroba kalendářů, výroba filmu, dále je v plánu (pokud se to stihne) do Vánoc vydat knihu o výstupu, chystá se řada přednášek a Radek nechce zapomenout ani na sport.

“Padnul i nápad Koruny planety, ale zatím se ty myšlenky rodí,” uzavřel Radek.


Radka dlouhodobě podporuje firma Vavrys CZ, která je výhradním distributorem značky Craft. Radkovi poskytla na expedici zcela nové funkční prádlo Craft s merino vlnou, které je svým složením unikátní.

O novém prádle Craft se více dočtete ve Světě Outdooru 3/2014, který vychází v polovině října.


11.08.2014, Martin Skuhravý


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

• PRODUKTOVÉ TIPY

• ANKETA

Z hor si vždy domů přivezu ...

spoustu fotek
mozoly na chodidlech
krásné vzpomínky
kamínek na památku
plno energie