Hedvábná stezka Pohora Svět outdooru Svět běhu Tulení pásy Pádler Festival OBZORY Expediční kamera SNOW FILM FEST Klub cestovatelů Praha a Brno

VÝBĚR TREKŮ Z KATALOGU

Okruh Travers Sabine
Okruh Travers Sabine


Wangapeka trek
Wangapeka Track prochází národním parkem Kahurangi v ose východ – západ. Překračuje dvě sedla o nadmořské výšce přes 1000 m a prochází zalesněnými říčními údolími řek Wangapeka, Karamea, Taipo a Little Wanganui

Výstup na slovinský Prisojnik okruhem skrz největší skalní okno v Alpách
Výstup na slovinský Prisojnik okruhem skrz největší skalní okno v Alpách


Výstup na sněhovou horu Johannisberg (3463 m)
Výstup na sněhovou horu Johannisberg (3463 m)


↓NEJNOVĚJŠÍ DISKUSNÍ PŘÍSPĚVKY↓

Výstup na třetí nejvyšší vrchol Balkánu - Vichren v Albánii

Výstup na třetí nejvyšší vrchol Balkánu - Vichren v Albánii

Pohoří Pirin je asi nejatraktivnějším horským celkem Bulharska. Rozkládá se na ploše cca 70 x 40 km a je až podivující, co na tak relativně malém území můžeme spatřit.



Pirin, Bulharsko

Název anglicky: Ascent of Vichren

Základní trasa: chata Vichren - hora Vichren - hora Banski Suchodol - Kutelo - sedlo Premkata - chata Vichren

Druh treku/túry: Výstup na vrchol, 1-denní

Obvyklý počet dní: 1

Délka: 11 km

Vhodné měsíce: X, IX, VIII, VII, VI

Povolení, poplatky, omezení, zákazy:

Nejvyšší bod: 2914 m

Celkové převýšení: 1500 m

Obtížnost: Mírně náročný

Pohyb po ledovci nebo sněhových polích: ne

Obsahuje horolezecké úseky obtížnosti: nejsou

Potřebné vybavení:

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém. Dále pak věci na spaní (stan, spacák, karimatka) a vaření (ešus, vařič, plynová kartuše atd.)

FotkyFotky

FotkyFotky

(Autor fotografií: Ivo Petr)

Popis:

Pohoří Pirin je asi nejatraktivnějším horským celkem Bulharska. Nejvýše sice k balkánskému nebi šplhá Musala (2925 m) v sousedních horách Rila, ale toto pohoří není až na pár výjimek tak skalnaté a dramaticky tvarované jako je tomu zde. V rámci bulharských poměrů, kde nejmohutnější horstvo Stará planina dosahuje délky více jak 500 km, je Pirin spíše trpaslíkem. Rozkládá se na ploše cca 70 x 40 km a je až podivující, co na tak relativně malém území můžeme spatřit.

Perunova hora

Turistická chata Vichren působí dojmem skanzenu časů dávno minulých. Komunistické „světlejší  zítřky" se zde evidentně nesešly s kapitalistickou přítomností a vypadá to, že se v těchto místech celá desetiletí vůbec nic nezměnilo. Sešlá budova, chatrný interiér, postele, které se po prvním ulehnutí mění v kolébku, dokonce ani personálu se snad nedotkl běh dějin. Není to však vyloženě negativní dojem, dokonce zjištění, že něco funguje stejně již mnoho let bez vlivu prostředí je docela potěšující. Chata je ideálním výchozím bodem pro dosažení nejvyšší vrcholu pohoří - bájného Vichrenu, sídla boha blesků a hromu Peruna (odtud také název pohoří). Vichren (2914 m) se odtud prezentuje jako kolosální bělostná pyramida, převyšující stanoviště o dobrý kilometr.

Výstup však není nikterak náročný a tak se po necelých třech hodinách můžeme rozhlédnout z Perunova trůnu po krajině. Vichren je třetím nejvyšším vrcholem Balkánu (po Musale a Olympu) a je to skutečně znát. Fantastický výhled zabere nejen obrovský prostor samotného Pirinu, ale dohlédneme také k oblým křivkám východní Rily, za dobrého počasí je odtud údajně možno dohlédnout až na samotný Olymp v Řecku (odtud jsem „Diův trůn" nespatřil, z hory Todorin vrch však před lety ano).

Po sestupu místy exponovaným skalním zářezem do sedla pod Vichrenem následuje traverz k pověstnému, ocelovým „zábradlím" zajištěnému hřebínku. Jeho ostřím vede dost závratný přechod k vrcholu Banski Suchodol, kde stojí ocelovými lany připoutána dřevěná bouda s podivným názvem Bajuvi dupki. Právě zde jsem kdysi nocoval a vzpomínám, že to ukotvení je skutečně na místě. Vichr (snad právě proto Vichren) tehdy mocně cloumal chatičkou a snad jen díky lanům jsme jako neforemné dřevěné rogalo neodletěli do doliny. Nyní je zde nezvyklý klid. Samotný hlavní hřeben mramorového Pirinu tvoří výrazný předěl mezi západní oblačností a sluneční pohodou na východě pohoří. Kontrast mezi peřinami mraků a jasnou oblohou je fantastický a tak zpáteční přechod podél zábradlí rychle ubíhá. Poryv větru náhle rozežene mlhu a před námi se jako z nějakého fantaskního filmu vynoří další cíl přechodu - ostrá pyramida vrcholu Kutelo (2908 m). Výstup je vzrušující, ale bezpečný. To se již nedá říct o sestupu do sedla Premkata. Drobnou sutí pocukrované skály nejsou zrovna příjemné a pokud by se zde člověk pohyboval s velkým batohem, měl by co dělat. Celý „mramorový okruh" zakončujeme přechodem kolem impozantního skalního kotle Kazane, tvořeném kolmou severní stěnou Vichrenu. Sestup je pak urychlen stále více se přibližujícím hřměním. Ostatně, jsme přece v říši slovanského boha Peruna, takže žádné velké překvapení.

Praktické informace

Kdy a na jak dlouho

Od června do konce října. Podzim je pak snad nejlepším obdobím vůbec. Celý Pirin přejdeme pohodlně za cca týden, na severní a tedy nejkrásnější část nám pak bude stačit 4 - 5 dní.Mapy a průvodce: Mapa Pirin 1:55 000 (nakl. EOOD, k dostání na chatách, v podhůří a i u nás, např. KIWI Praha), průvodce Hory Balkánu (Mirago 2003).

Národní park Pirin

Původní Národní park Pirin byl založen již v roce 1976. Svého současného významu však dosáhl až v r. 1983, kdy byla značná část pohoří zapsána na seznam přírodního dědictví UNESCO (programu Člověk a biosféra). Jeho rozloha byla několikrát upravována na současných 40 356 ha. Na tomto území pak najdeme skutečně vše - 80 vrcholů vyšších 2500 m, více jak 180 horských jezer, 1300 druhů rostlin (15 endemitů), 2000 druhů bezobratlých (216 endemitů) a na 30 druhů savců. Turistům slouží 13 horských chat a několik samoobslužných bivaků. Sídlo správy parku je ve městě Bansko (více na www.visitpirin.net)

Lze na celé trase přespávat na chatách, v hotelech či penzionech? ne

Ubytování a jídlo:

Přístup na začátek: Snadná, rychlá a levná. Nejrychleji (a relativně i nejlevněji) se do hor dostaneme letecky (Click4Sky, SkyEurope). Z Prahy za necelé dvě hodiny vystoupíme v Sofii, přepravíme se na autobusové nádraží, odkud vyjíždí mnoho spojů do Banska. Připravený mikrobus (příp. taxi) nás pak vyveze až k chatě Banderica, stojící v bezprostřední blízkosti hlavního hřebene. Druhou variantou je doprava do Sofie autobusem (spol. Katev, osobně spokojenost - levné, slušný bus, celkem 22 hod. jízdy). Doprava vlakem je možná, ale je to drahé s několika přestupy a s dlouhým čekáním na navazující spoje.

Orientační rozpis po dnech:

Odkaz na trasový soubor z GPS: ke stažení

Další možnosti túr v okolí:

Výstup na nejvyšší vrchol Albánských Alp - Maja Jezerces

Autor popisu: Ivo Petr


18.04.2017, Ivo Petr


Diskuse


Petr
Petr

Nějak se Vám to míchá, Vichren je v Bulharsku, žádná Albánie........

07. 11. 2017, 23:47:16

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ