Hedvábná stezka Pohora Svět outdooru Svět běhu Tulení pásy Pádler Festival OBZORY Expediční kamera SNOW FILM FEST Klub cestovatelů Praha a Brno
HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

↓NEJNOVĚJŠÍ DISKUSNÍ PŘÍSPĚVKY↓

Túra bulharskou Rilou přes chatu Maljovica až k Elenski Ezerům

Túra bulharskou Rilou přes chatu Maljovica až k Elenski Ezerům

Na místní poměry si dáme „odpočinkový den" a půjdeme přes chatu Maljovica (2050 m n. m.) až na Elenski Ezera (cca 2400 m n. m.).



Rila, Austrálie

Název anglicky: Hiking Trail - Rila

Základní trasa: Strašnoto Ezero - chata Maljovica - Elenske ezero

Druh treku/túry: 1-denní

Obvyklý počet dní: 1

Délka: 9 km

Vhodné měsíce: X, IX, VIII, VII, VI

Povolení, poplatky, omezení, zákazy:

Nejvyšší bod: 2649 m

Celkové převýšení: 900 m

Obtížnost: Lehký – pro úplné začátečníky

Pohyb po ledovci nebo sněhových polích: ne

Obsahuje horolezecké úseky obtížnosti: nejsou

Potřebné vybavení:

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém. Dále pak věci na spaní (stan, spacák, karimatka) a vaření (ešus, vařič, plynová kartuše atd.)

FotkyFotky

FotkyFotky

FotkyFotky

(Autor fotografií: Ondra Němeček)

Popis:

Nejsem tak škodolibý, abych někomu přál něco špatného, nicméně pokud dorazíme na zmíněný kamenný bivak v pořádku a počasí se v rilských horách zkazí, až když budeme mít rozestláno na některé z postelí, zážitek z tohoto místa kypící velehorskou atmosférou se umocní minimálně „na desátou". Padne-li mlha a bude-li pršet, zatímco budeme popíjet čaj a večeřet u úzkého dřevěného stolu uvnitř potemnělé kamenné budky a budeme poslouchat klapot dešťových kapek na okna či střechu, teprve tehdy si budeme podobných útočišť vážit a oslavovat jejich budovatele, krajina za zdmi dosáhne děsivých rozměrů a z hor vysokých přibližně 2700 metrů se stanou nekonečně vysoké stěny sahající až do nebes. Nechme ale hledání rilského genia loci ...

Klasický "nepříjemný" sestup

Teď už přemýšlejme nad dalším pochodem bulharskou Rilou, už asi nepřekvapivě k dalším z jezer, která jsou nám místními horami nabízena. Jmenují se Elenská (cca 2400 m n. m.) a ze všech pochodů, co jsme společně zatím zde absolvovali, by měl být tento jeden z těch lehčích a časově kratších, pořád ale turisticky vydatných. Vyrazit se musí ráno, abychom si o to více po výšlapu odpočinuli! Rozloučíme se tudíž s kamenným bivakem na břehu Strašnoto Ezera (2145 m n. m.) a vydáme se dále, opět budeme sledovat červenou turistickou značku, která mizí dolů doslova od dveří bivaku.

Po hliněné a přes různě velké kameny i kamenná pole vedoucí pěšině sestoupáme až k nedalekým jezerům Malomaloviški, okolo jejichž břehů se protáhneme do klečí. Ačkoli jsem na začátku všem přál déšť pro vychutnání dramatické atmosféry nitra vysokých hor, nyní přání obracím – je-li totiž hodně mokro, cesta vedoucí dolů do údolí řeky Maljovica není příjemná. Nejen, že je vedena mezi vzrostlými klečemi, při jejichž „otírání se" o ně budeme mokří jako za vydatného deště, ale navíc se často ze stezky stává menší potůček a bývá nepříjemně uklouzaná (pozor na překonávání kamenů). Zhruba tři sta výškových metrů klesání uteče rychle, během cesty dolů se můžeme kochat výhledy na impozantní Kuklatu (2257 m n. m.) a samozřejmě horskou chatu Maljovica (2050 m n. m.), a končí až překonáním údolní říčky – velmi záleží na roční době a předchozím počasí, bude-li potok možné překonat suchou nohou po kamenech.

Turistické středisko Maljovica

Dole v úzkém údolí obklopeném vysokými horskými stěnami, které bývají často v obležení nadšených skalních lezců, se turistická značka červené barvy napojuje na horskou cestu (a modrou značku z údolí) vedoucí pár set metrů chůze nahoru k chatě Maljovica (2050 m n. m.), ta disponuje solidním zázemím po všech stránkách, o čemž svědčí i četné reklamní bannery na jejích stěnách, a je zároveň místním turistickým střediskem vítající sportovce celý rok - ať už jsou hory rozkvetlé, plné vody nebo zasněžené až po střechu nedalekých chatek. Venkovní terasa u chaty je plná příjemných laviček přímo pod stěnou Kuklaty (2257 m n. m.), na níž dokonce vede i via ferrata, na druhou stranu lze zahlédnout masív Černata Skala, k doplnění energie si lze dát buď výtečnou polévku, hlavní jídlo či (ne)alkoholický nápoj v různých podobách, včetně oblíbeného bulharského piva Zagorka.

To nejtěžší nás dnes ještě čeká – výstup od malebné horské chaty nahoru k vysoko položeným Elenski jezerům (cca 2400 m n. m.). Z lavičky u horské chaty je výhled na další postup uchvacující – stezka se ztrácí na kamenných pláních a mezi klečemi, stoupá jižním směrem „kamsi nahoru" a lze se jenom stěží dohadovat, kam přesně, neboť se ztrácí v království neskutečných kamenných stěn rilských hor. Výhled na tuto partii považuji osobně za jeden z nejkrásnějších v Rile.

Pěšina označená červenou i modrou turistickou značkou pokračuje za chatou dále do údolí a stoupá vzhůru, zatím velmi pozvolna, mezi velkými kameny, klečemi a občas přes tekoucí potok. Zhruba po sto výškových metrech hlouběji v údolí se u „pomníku" obětí hor rozděluje, modrá turistická značka uhýbá v našem pohledu doleva, jihovýchodně, zatímco červená barva, po níž půjdeme dále, si drží jižní směr. Otevřeným prostranstvím spásaných luk na konci údolí, přímo pod masivními a monumentálními skalami Kamilaty (2621 m n. m.)Orlovce (2685 m n. m) i svahů Maljovice (2729 m n. m.), projdeme dále až na místo, kde stezka vstupuje do svahu a stáčí se více západně, aby strmě (velmi!) stoupala nahoru až k našemu dnešnímu cíli – Elenski Ezerům (cca 2400 m n. m.).

Zprvu několika krátkými serpentinami kamenným svahem, později přímo vzhůru několika menšími žlaby a přes četné kameny, často za použití třetí i čtvrté končetiny, se dostaneme výše nad údolí a pohledy dolů se vybarvují, pohádkově! Masiv Orlovce (2685 m n. m.) za zády ubírá dech, pokud na něj pohlédneme, stejně jako na cestu vzhůru, kterou musíme překonat. Navzdory její strmosti cesta poměrně utíká, a tak se zanedlouho „přehoupne" přes okraj a vstoupí na břeh k Elenski Ezerům (cca 2400 m n. m.) přímo na úpatí finálního svahu na Maljovici (2729 m n. m.), která jako hradba chrání a schovává všechno na jižní straně od jezer.

Pro dnešek stačí, každý ví, že je nutné si někdy odpočinout, i tak dal pochod určitě zabrat, především závěrečný úsek. A proč si neslevit právě dnes, u poklidných vod v horách schovaných Elenských Ezer (cca 24000 m n. m.), kde je mnoho míst pro stanování!

FotkyFotky

Lze na celé trase přespávat na chatách, v hotelech či penzionech? ne

Ubytování a jídlo:

Přístup na začátek: Z vesnice Govedartsi po zelené či modré značce cca 13 km, anebo z druhé strany hřebene od silnice č. 107, v jejímž závěru je chata (po zelené) cca 7 km

Orientační rozpis po dnech:

Odkaz na trasový soubor z GPS: ke stažení

Další možnosti túr v okolí:

Túra za návštěvou Rilského monastýru, klenotu podhůří bulharské Rily!

Autor popisu: Ondra Němeček



Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ

RECENZE VYBAVENÍ

... z webu SvetOutdoru.cz