Hedvábná stezka Pohora Svět outdooru Svět běhu Tulení pásy Pádler Festival OBZORY Expediční kamera SNOW FILM FEST Klub cestovatelů Praha a Brno
HedvabnaStezka.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

Národní park Eifel ve Francii nehledejte

Národní park Eifel ve Francii nehledejte

Jestliže nemáte na jarní měsíce žádný program a jste spíše příznivci přírody a romantického toulání krásnou krajinou, tak je Národní park Eifel správná volba.



Národní park Eifel nemá nic společného se světoznámou věží v Paříži, ani s inženýrem Eifelem. Jde o "zánovní" národní park na německo-belgických hranicích, jež v sobě zahrnoval vojenský prostor. I to je důvod vysoké zachovalosti zdejší přírody.

Zhoubná sebeláska

Znáte legendu o narcistním mladíkovi, po němž se jmenují narcisy? Do sebe zahleděný Narkissos  jednoho dne obdivoval svůj odraz ve vodní hladině tak intenzivně, že zapomněl na rovnováhu a přitažlivost, takže se mu hlubina stala mokrým hrobem. Podle legendy se tělo následně proměnilo v žluté květy narcisů. Jinde se praví, že narcisy kvetou na místech, kde skáply slzy nymf, které za Narkissa prolily. Sice on je odmítal, takže řečeno bez emocí, za ty nestál. Ale vysvětlujte to nymfám. Pokud bychom vzali druhou variantu za bernou minci, tak v NF Eifel se to nymfami muselo jen hemžit. Narcisy, tedy původní "divoký" druh narcisu žlutého (Narcissus pseudonarcissus), jsou velkým jarním lákadlem a zdejší louky jsou jimi proslulé. Z toho logicky vyplývá, kdy se do parku vydat - když kvetou narcisy, tedy na přelomu března - dubna. Ke konci dubna žluté květy hnědnou a už to není ono.

Koniklec žlutý

Mokro v botách, žluto kolem nich

Narcis žlutý, jako kdyby chtěl podpořit legendu o vodním hrobu, roste v zamokřených loukách časného jara, kdy je dostatek vody z tajícího sněhu. Mokro čas od času zvýší bobří hráz (zdalipak místní ochranáři vyznávají heslo "zabij bobra, zachráníš strom"), občas je k vidění divoká kočka či rys. Co turistu překvapí a ochranáře naštve je třeba mýval severní nebo rak pruhovaný, americký přistěhovalec, který vytlačuje evropské druhy raků. Další z fenoménů je docela nenápadný. Kdo nepropadl entomologii, tomu asi bude každý z 1300 druhů brouků docela ukradený. Přesto tady vedle sebe koexistují roháči u starých porostů s efektně vypadajícími mrtvými stromy, a na Šumavě zatracovaný "škodič" lýkožrout smrkový, který tady žádné vášně nebudí.

Krásný úlovek

Ještěrka zední

Kapradina

Tip na kešku:

GC2RHXP Eifel-Blicke - Feuerwachturm

Pojedete-li na kole, tak výstup na vrchol požární hlídací věže vás příjemně protáhne

Lásky čas

Rozhodně se zjara vyplatí mít dobře naimpregnované pohorky. Důvodů je hned několik. Chcete-li, nejlépe ruku v ruce se svým milým/milou obdivovat narcisy a dokazovat si, že sebeláska je zničující, zatímco "tebeláska" okouzlující, byl by hřích nepodívat se na kytky zblízka. Tedy vlézt na zamokřenou louku. Ve stejné době se v okolních mokřadech a tůních zamilovaně objímají (někdy tak silně, že se utopí) žáby několika druhů. Pohorky se vyplatí i při výstupu na zdejší vyhlídky, kam vedou turistické ukazatele. Pokud máte potřebu znát aktuální počasí, mrkněte zde - na stránkách národního parku ukazují aktuální teplotu a srážky.  Drobně zadýchat se můžete výstupem na požární věž Wolfgarten (v podstatě několikapatrová dřevěná rozhledna), nebo naopak vyrazit na jezerní tour elektrolodí. Díky tomu, že Eiefel je vysočina a nikoli hory, tak se dá projet na kole. V praxi to znamená koupit si v informačním centru knížečku Mountainbiken in der Eifel a šlápnout do pedálů. Čeká vás přes sto kilometrů cyklostezek.

Vyhlášen byl v roce 2004, takže jde o poměrně nový, tudíž zatím moc „neobjevený“ národní park o výměře 110 km čtverečních. V jeho středu je vybudováno přehradní jezero Urftsee a na západní straně se třpytí hladina Rursee, po níž mají povoleno jezdit pouze lodě s elektrickým pohonem. Nádrž je totiž zdrojem pitné vody. Součástí NP je severní okraj vrchoviny Eifel. Pro turisty jsou připravena 4 velká informační centra (Eiruhr, Höfen, Heimbach, Zerkall).

Místní ranger

Tábor mladých "hitlerčíků"

Zdejší národní park, jež má rozlohu pouhých 110 km, se rozkládá v mnohem větší vrchovině stejného jména, takže se tady můžete vyřádit jak v rámci klasické turistiky, tak cyklopopojíždění. Pěšky i"kolmo" se můžete dopravit k místu zvaném Ordensburg Vogelsang, které bylo určeno pro školení budoucích kádrů nacistické NSDAP. Psal se rok 1933, když Adolf Hitler v městečku Bernau nedaleko Berlína zapáleně mluvil o potřebě vzdělávacích center pro děti národních socialistů. Původní plány byly poměrně megalomanské, ostatně jako všechny původní Hitlerovy nápady a ideje. Budovy tábora, kde měli vyrůstat budoucí uvědomělí straníci a bojovníci, dodnes představuje malý, leč zajímavý kamínek do skládanky nacistické historie. Nejen znalec militarií, ale i běžný turista, zaznamená betonové jehlany zapomenuté a nevyužitě ležící v prostoru vysočiny. Jejich úkol byl jednoduchý - měly ztížit postup americkým tankům. Ironií osudu je historická skutečnost, že výcvikové centrum po válce sloužilo nejprve americkým vojákům, později se tady krátce trénovala vojska britská, ale nakonec připadla oblast belgické armádě.

Bobří kus

Bydlení na hradě

V oblasti národního parku Eifel se nabízí hned dvě zajímavé možnosti, kde strávit noc netradičně. V blízkém Monschau i jen 20 kilometrů vzdáleném Blankenheimu jsou ubytovny v historických hradech. Užijte si noc jak hradní páni!

Hledáte-li další tipy, kam v této části Německa ještě vyrazit, jistě vám poradí třeba v této skupině na Facebooku: facebook.com/NemeckoTuristickaZeme.

Německá turistická centrála


18.02.2013, Topi Pigula


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ