Hedvábná stezka Pohora Svět outdooru Svět běhu Tulení pásy Pádler Festival OBZORY Expediční kamera SNOW FILM FEST Klub cestovatelů Praha a Brno
HedvabnaStezka.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

↓NEJNOVĚJŠÍ DISKUSNÍ PŘÍSPĚVKY↓

Polární expedice v Ondřejově u Prahy

Polární expedice v Ondřejově u Prahy

Malé děti mají mnoho snů. Chtějí se stát kosmonautem, rytířem ze slavných pověstí, kapitánem ponorky po vzoru Julese Verna anebo polárníkem, který v extremních mrazech cestuje pouze se svými psy přes antarktické či arktické pláně. Mnohé z toho je jen těžko splnitelné, ale s trochou odhodlanosti se dá lecos splnit i v našich českých zeměpisných šířkách.



V jedné z posledních pořádných zim před pár lety byla všechna pole bílá, vládly třeskuté mrazy a tlaková výše vyčistila nebe od veškeré oblačnosti. V hlavě mého kamaráda se tehdy zrodil nápad, že bychom po vzoru polárníka Sheckeltona (ten navzdory hrůznému osudu přežil výpravu na jižní pól) uspořádali polární výpravu.

Lidské spřeženíLidské spřežení

Naše celá výpravaNaše celá výprava v zápřahu

Ranní mrazivá idylkaRanní mrazivá idylka

Neměli jsme žádné psí spřežení ani pušky na tuleně, ale ostatní vybavení plně odpovídalo takové výpravě. Vybaveni backcountryovými běžkami, vlastnoručně vyrobenými postroji pro tažení saní, stany, péřovkami, spacáky a plnými termoskami horkého čaje, jsme se ve čtyřech lidech vydali na pole a lány v okolí Ondřejova u Prahy. Lokalita nebyla vybrána náhodně, pro její blízkost ku Praze byla všemi účastníky velmi snadno dostupná, jsou zde rozsáhlá pole, krásná posázavská příroda a dostatečně polární klid.

Naše cesta začala v sobotu dopoledne za krásných -6 °C. Po dvojicích jsme se uvázali do pružných postrojů a za sebe navlékli expediční saně s nákladem. Jedny vážily přibližně 30 kg. Přes centrum Ondřejova a desítky udivených pohledů kolemjdoucích se dostáváme za město, kde si nandáváme běžky a pomalu se vzdalujeme civilizaci. Ten den jsem měl na sobě lyže po celých patnácti letech a běžky vůbec poprvé, takže začátky byly plné pádů a odřenin způsobených nájezdy naložených saní, které se mě neustále snažily předjíždět. Kamarádka v zápřahu na tom byla obdobně, takže na nás musel být vážně zajímavý pohled. Druhá dvojice byla už zkušená, tak měli pozorováním našeho snažení o zábavu postaráno. Po pár hodinách trápení jsme si ovládání podmanili a lehce stačili vůdcům výpravy.

Mrazy okolo -16 °C s sebou nesou mnohá specifika. K jídlu si nemůžete vzít žádné ovoce či zeleninu, ani pečivo, ale osvědčil se suchý perník bez náplně, tatranky, müsli anebo kus špeku a čokoláda. Na rozehřátí samozřejmě nesmí chybět placatice s dobrou pálenkou, v našem případě 80% rum.

Po celodenním zápřahu, během kterého jsme bez potkání jediného živáčka urazili kolem 15 km, jsme se hladoví a upocení rozhodli rozbít tábor. Najít místo pro stany nebyl, vzhledem k množství sněhu, žádný problém, stačí jej trochu uválet a rovinka je na světě. Ulamováním starých suchých větví získáváme trochu paliva na oheň a hlavně kýžené a všemi očekávané teplo. Do ešusu sbíráme sníh, který na ohni přeměňujeme v horký čaj. Při -15 °C jdeme spát. Navlečení do vlněného oblečení se soukáme do spacáků a doufáme, že se vyspíme a noc přežijeme.

Mrazivá a jasná nocMrazivá a jasná noc

Ráno příliš nepospíchalo a přicházelo jen velmi postupně. Slunce se pomalu dralo skrz bílý, na kost zmrzlý stan, který měl ještě včera křiklavě zelenou barvu. Určitě znáte ty dny, kdy se vám nechce vylézat z postele. Tento den právem patřil mezi ně. Přežil jsem mrazivou noc a tak se nutím vylézt ven a načerpat ze slunce energii potřebnou k opravdovému probuzení. Jediným místem na svém těle, kde jsem pociťoval zimu, bylo mé pozadí, které se přes noc tisklo na stěny stanu. Zvedám tedy tuto část těla a vylézám na denní světlo.

Ihned zjišťuji, že nechávat boty venku mimo stan nebyl ten nejlepší nápad. Včerejší pot se proměnil v led a jinak pohodlné zimní pohorky se staly kusy ledu. Přesto je nazouvám a v omrzlých saních nalézám teploměr. Jeho paměť pro minimální teplotu ukazovala -19 °C! Přežil jsem svou první polární noc a to pouhých 30 km od hlavního města!

Kýžený východ slunceKýžený východ slunce

Sáně pojmenované podle Amundsenovy lodi GjoaSaně pojmenované podle Amundsenovy lodi Gjoa

Rozdělávání ohněRozdělávání ohně

K snídani vycucávám celou tubu "mačkacího mléka" a spolu s horkým čajem do sebe všichni soukáme suchý perník a kus slaniny. Tato kombinace nevypadá vůbec vábně, ale bylo to jediné, co se dalo jíst. Rychlému sbalení stanů, uklizení tábořiště a zkompletovaní saní napomohla stále vládnoucí zima, která chtěle marmomocí do morku našich kostí. Pohybem vpřed a stále sílícím sluncem však zimu porážíme a po bílých pláních směřujeme zpět do civilizace.

Nebojte se jít dobrodružství vstříc a vydejte se za svými sny! Na zimu se velmi rychle zvyknete a s patřičným vybavením se nemusíte obávat žádných komplikací. Pokud bude letos pořádná zima, kterou meteorologové předpovídají, můžete trénovat na mnohem delší a vzdálenější výpravy doslova za humny. Jen na běžné GPS a telefony v takovýchto mrazech rovnou zapomeňte, nejspíš nebudou fungovat.


13.11.2015, Michal Kroužel


RECENZE VYBAVENÍ

... z webu SvetOutdoru.cz