Hedvábná stezka Pohora Svět outdooru Svět běhu Tulení pásy Pádler Festival OBZORY Expediční kamera SNOW FILM FEST Klub cestovatelů Praha a Brno
HedvabnaStezka.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

↓NEJNOVĚJŠÍ DISKUSNÍ PŘÍSPĚVKY↓

Toulky krajinou Zlatiboru

Toulky krajinou Zlatiboru

Název Zlatibor prý pochází od rčení dřívějších výrobců loučí a dehtu, jež jsou vyrobeny z bílé borovice - "Zlatý je tento bor". Další verze pak tvrdí, že jeho jméno je odvozeno od zlato-žlutých šišek bílé borovice v tomto kraji. Jiné prameny poukazují na to, že důležitý při vzniku názvu byl zlatožlutý ráz krajiny pastvin a luk na Zlatiboru, jenž se vyskytuje koncem léta, kdy tráva uschne a zežloutne.



Ať tak či onak, Zlatibor je první a nejstarší horské turistické centrum v Srbsku, ležící 230 km jihozápadně od Bělehradu, na cestě do Černé Hory. Prochází jím i železnice Bělehrad - Bar. Jedná se o rozlehlou náhorní plošinu, rozprostírající se ve výšce 700 – 1500 metrů na území o rozloze kolem 1000 km², směrem od severozápadu k jihovýchodu. Nejvyšším vrcholem pohoří je Tornik (1496 m.n.m) a Čigota (1422 m.n.m). Jižní a východní hranici Zlatiboru tvoří řeky Uvac a Veliki Rzav, na západě sousedí s Bosnou a Hercegovinou, vesnicemi Mokra Gora, Semegnjevo a Jablanica.

 


 

 

Na cestě Balkánem, foto: Josef FrancNa cestě Balkánem, foto: Josef Franc

Zlatiborskými pláněmi, foto: Josef FrancZlatiborskými pláněmi, foto: Josef Franc

Vrchol Torniku s výšlapem, foto: Josef FrancVrchol Torniku s výšlapem, foto: Josef Franc

 

Prohlédněte si další fotografie k článku...

 


 

Celá oblast malebných horských pastvin a luk, posetých osamocenými starými stromy či jejich malými skupinami je spojena s řadou krasových jevů: jeskyně, prameny, studny, závrty. Na Zlatiboru je dosud registrováno 98 jeskyní, z nichž nejznámější je Stopiča pečina v obci Trnava, která je překrásným přírodním útvarem, jenž stojí za prohlídku.

V poměru s rozlehlými pastvinami, povrch lesů je mnohem skromnější. Do 600 metrů nadmořské výšky jsou zastoupeny listnaté dřeviny - buk, dub, bříza, lípa, jasan a v oblasti nad 600 m dominují jehličnany - bílé a černé borovice, jedle a smrky. Zlatibor byl dříve centrem srbského chovu skotu. Na jeho rozlehlých loukách se pásla početná stáda krav, býků, koní a oslů a zlatiborské svahy byly bílé od stád ovcí. I dnes se na Zlatiboru pase dobytek, ale v mnohem menší míře, než dříve. Nesmíme zapomenout na výtečný zlatiborský či užický pršut, jehož tradici výroby dodnes udržují ve zlatiborské osadě Mačkat. Velice známý je též motiv Zlatiborce s oslem, naloženým dřevěnými loučemi a dehtem.

 

Bývalý lom u Zlatiboru, foto: Josef FrancBývalý lom u Zlatiboru, foto: Josef Franc

 

Oblast Zlatiboru je obývaná 144 druhy sladkovodních řas, 960 druhy rostlin, 256 druhy hmyzu, 14 druhy obojživelníků a plazů, 150 druhy ptáků a 54 druhy savců. Na Zlatiboru se nachází jak rostlinné endemity, tak i mnozí vzácní živočichové - řecká žába, sýkora parukářka, skřivan lesní, včelojed lesní, vydra, vlk a liška.

Zlatibor je známý svou lidovou architekturou, osobitou kulturou a zvyky, bohatým a pestrým etnickým dědictvím, široce proslulou kuchyní, zdravým jídlem a blahodárným ovzduším, pro které je Zlatibor známý jako "vzdušné lázně" a je jedním z nejoblíbenějších turistických destinací v Srbsku.

Možností ubytování pro turisty je tu mnoho; od luxusních hotelů s wellnesem, přes penziony až k pronájmu chat, apartmánů či pokojů v soukromí, jež nejsou drahé.

 

Výstup do sedla pod Tornikem, foto: Josef FrancVýstup do sedla pod Tornikem, foto: Josef Franc

 

Zlatiborskými pláněmi přes Tusto Brdo a Lečića Vrh

Na okružní jarní výšlap po zlatiborských pláních se vydáváme od rozcestníku Obudovica u západního okraje města Zlatibor, vlevo nahoře od hlavní tržnice. Po půl kilometru po kupodivu dobře značené polní cestě přichází první fotografický orgasmus u bývalého lomu s několika jezírky i bizarními kamennými homolemi. Cesta žlutě kvetoucími rozlehlými pláněmi, plasticky vytvarovanými mnoha terénními vlnami, dolinami a remízky je velice příjemně relaxační. Kocháme se dalekými výhledy na bílou čepicí pokryté vzdálené vrcholky bosenských hor na západě; dokonce i vrcholek Torniku (1496 m), čnící nad planiny po levé straně, je bíle zbarven.

Cestou kvetoucími loukami mírně vystoupáme po půldruhém kilometru přes Tusto brdo, odkud začíná cesta směřovat k lesu. Další tři kilometry vystoupáme zalesněným sedlem k vrcholu Lečića vrh, odkud pokračuje lesní cesta kolem malé samoty s několika vraky vojenských vozidel, roztroušených po lese. Před námi se odkrývá travnatá vyvýšenina s malým pravoslavným hřbitůvkem a dvěma betonovými budkami "vodárny", doplněnými evidentně již delší dobu nepoužívaným odpalovacím zařízením raket země-vzduch. Široké krásné výhledy dávají přehled o okolní krajině plné zalesněných kopců, mezi nimiž hluboko v údolí meandruje řeka Crni Rzav.

 

Hřbitůvek u samoty, foto: Josef FrancHřbitůvek u samoty, foto: Josef Franc

 

Hory protíná i známá úzkorozchodná železnice Šarganská osmica, jejíž zprovozněný úsek vychází ze stanice Mokra Gora v Národním parku Tara. Po patřičné svačince se pokoušíme o vlastní sestup směrem k údolí po pravé straně, jímž se chceme okruhem vrátit zpět do Zlatiboru. Dostáváme se však k hustě zalesněnému prudkému svahu, bez náznaku nějaké solidní pěšiny a marně propátráváme terén. Když se nakonec ještě od západu přiženou černé mraky a první kapky spadnou na zem, je rozhodnuto neimprovizovat a vrátit se k rozcestníku nad samotou. Od něj pak v pohodě sestupujeme lesní cestou podél potoka do údolí k rozcestníku Zlatiborska jezera. Silnicí kolem opuštěného rekreačního střediska Trčinoga zakončujeme po dalších pěti kilometrech podél říčky okruh přes místní část Zova do Zlatiboru. Po celodenním výšlapu si konečně přijdou na zlatiborské tržnici na své i chuťové buňky, při degustaci výtečných srbských specialit.

Nedaleko tzv. srbských vzdušných lázní – Zlatiboru se na jihozápadním svahu Národního parku Tara, obtékaném řekou Drinou, jež tvoří hranici s Bosnou a Hercegovinou, nachází vesnice Drvengrad (též Mečavnik). Nechal ji tu postavit nejznámější srbský režisér Emir Kusturica jako kulisu pro svůj film. Přečtěte si více v článku Krajinou Kusturicových filmů.

Výstup na nejvyšší vrchol Zlatiboru - Tornik (1496 m.n.m)

Od tržnice ve Zlatiboru se vydáme k hlavní silnici, procházející okrajem města směrem k Nové Varoši a dál na hranice s Černou Horou. Asi kilometr za novými sportovními areály na konci města odbočuje vpravo silnička směr SKI Centar, jež nás po necelých dvou kilometrech dovede před vysokou hrází jezera Ribničko k odbočce betonové cesty, stoupající prudce vpravo na hřeben. Cesta, později přecházející v makadamovou, je již značena turistickými značkami – červenými kolečky s bílým středem, s šipkou směr Separacija. Kolem několika dřevěných chat a stavení stoupáme za odkrývajících se výhledů k vrcholku Lupoglav (1139m).

 

Samota u pramene vody, foto: Josef FrancSamota u pramene vody, foto: Josef Franc

 

Z něj pak máme před sebou nádherně jako na dlani celý zalesněný hřeben, táhnoucí se zprava od Torniku (1496 m) k vrcholku Ravni Tornik (1400 m) k sedlu Marjanovića sedlo (1319 m), vystupující nad planinou s jezerem Ribničko. Lesní cestou sestoupíme z vrcholku do údolí Ribnica; značka pokračuje přes silnici kolem samoty s upraveným starým pramenem vody vpravo vzhůru do svahu. Poměrně dlouhým stoupáním převážně borovým lesem se dostáváme do horského sedla, z něhož vede k vrcholu Torniku asfaltka. Kocháme se nádhernými panoramatickými výhledy na horskou oblast vzadu na jihozápadě a šineme se zvolna k vrcholu.

Výhledy z terasy horské chaty vedle lanovky na rozlehlou oblast celého Zlatiboru pod námi jsou překrásné; lze si odtud udělat ucelenou představu o celé krajině. Škoda, že je horská chata mimo hlavní sezonu zavřena a můžeme si na nějakou tu dobrotu srbské kuchyně nechat zajít chuť. Vlastnoručně donesené „vrcholové české pivo“ přijde všem velmi vhod. Po levé straně oploceného objektu vysílače na vrcholu stojí dřevěná vyhlídková věž a kousek od ní kamenný označník nejvyššího bodu – Tornik, jež svojí výškou o čtyři metry převyšuje naši nejvyšší moravskou horu Praděd. Společná vrcholová fotografie a pokračujeme hřebenem přes Ravni Tornik směrem k sedlu Marjanovića v sestupu. Od vyhlídky s krytým odpočívadlem nad skalnatým srázem z jihozápadní strany hřebene, z níž se odkrývají panoramatické výhledy až k horám Bosny a Hercegoviny, se dáváme průsekem po pravé straně lesa k rozcestníku značených cyklistických tras a poté již neznačenou lesní cestou mírně vlevo dolů do údolí k jezeru Ribničko.

 

Výhled ze sedla pod Tornikem, foto: Josef FrancVýhled ze sedla pod Tornikem, foto: Josef Franc

 

Po silnici s hezkými výhledy na toto jezero, nad nímž se od východu tyčí travnatý druhý nejvyšší vrchol Zlatiboru – Čigota (1422 m), se dostáváme po asi 24 km dlouhém okruhu zpět k východisku trasy.

Praktické informace

Doporučená mapa:
Planinarska karta / Biciklistička karta   ZLATIBOR
-   zdarma na Turistickém infocentru ve Zlatiboru

Jak se tam dostat: po dálnici Brno – Bratislava – Györ – Budapest – Szeged – Subotica – Novi Sad – Beograd – silnice E763 Čačak – Užice - Zlatibor – cca 950 km

-       mýto Subotica-Novi Sad  3€
-       mýto Novi Sad-Beograd  2,5 €

 

Ubytování:
KRALJEVI KONACI ZLATIBOR
http://www.kraljevikonaci.rs
E-mail: kraljevikonacizlatibor@gmail.com
- cena apartmánů 15 € / osoba a noc

 

ZLATIBORSKI KATUNI
http://zlatiborskikatuni.com
- dvoulůžkové, třílůžkové pokoje, apartmány, cena kolem 8 € / osoba a noc
- umístěn asi 3 km od Zlatiboru, směrem na SKI Centar Tornik

 

INFO WEB s ubytováním na Zlatiboru
http://www.zlatiborsmestaj.net/


26.09.2016, Josef Franc


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ

RECENZE VYBAVENÍ

... z webu SvetOutdoru.cz