VÝBĚR TREKŮ Z KATALOGU

Výstup na nejvyšší vrchol Rakouska - Grossglockner
Výstup na nejvyšší vrchol Rakouska - Grossglockner


Trek Larapinta
Trek Larapinta patří mezi jedny z nejlepších a také nejpopulárnějších treků v Austrálii. Rozkládá se v západní části Mac Donnelova pohoří a jeho výchozím bodem je město Alice Springs, ležící téměř uprostřed australského kontinentu.

Výstup na špičatý Džantugan - kavkazský Matterhorn
Výstup na špičatý Džantugan - kavkazský Matterhorn


Výstup na Tegelberg a Branderschrofen
Výstup na Tegelberg a Branderschrofen


ZAJÍMAVÉ VYBAVENÍ

↓NEJNOVĚJŠÍ DISKUSNÍ PŘÍSPĚVKY↓

Výstup na nejvyšší vrchol pohoří Totes Gebirge - Grosser Priel

Výstup na nejvyšší vrchol pohoří Totes Gebirge - Grosser Priel

Vystupte na vápencovou dominantu "mrtvého pohoří" Totes Gebirge.



Alpy, Rakousko

Název anglicky: Ascent of Grosser Priel in mountain range Totes Gebirge

Základní trasa: Habernau - Püheringer Hütte - Priel-Schutzhaus - Grosser Priel - Welser Hütte - Almtaler Haus

Druh treku/túry: 2-denní, 3-denní, Výstup na vrchol, Vhodné pro sněžnice

Obvyklý počet dní: 3

Délka: 40 km

Vhodné měsíce: V, VI, VII, VIII, IX, X

Povolení, poplatky, omezení, zákazy: ne

Nejvyšší bod: 2515 m

Celkové převýšení: 4500 m

Obtížnost: Náročný

Pohyb po ledovci nebo sněhových polích: ne

Obsahuje horolezecké úseky obtížnosti: ferata

Potřebné vybavení:

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém. Dále pak vybavení na feraty + helma. Pokud byste se na zmíněnou túru vydali v zimě (s výstupem na Grosser Priel se však jedná o velmi nároční výstup, možností je ho vynechat) nezapomeňte přibalit sněžnice.

Klidně nížinné RakouskoKlidně nížinné Rakousko

Majestátní vrcholový křížMajestátní vrcholový kříž

Mrtvé horyMrtvé hory

(Autor fotografií: Ondra Němeček)

Popis:

Horská chata Priel-Schutzhaus (1420 m n. m.) je skvělým zázemím a většinou i počátkem výstupu k nejvyšší hoře rakouského pohoří Totes Gebirge - Grosser Prielu (2515 m n. m.), kteroužto horu můžeme s trochou poetického ducha nazvat "králem  mrtvých" - zdejší hory tak zkrátka působí. A protože nikdo nemá rád vracení se stejnou cestou, lze odtud sestoupit na Welser Hütte (1726 m n. m), další krásnou horskou chatu této oblasti.

Priel-Schutzhaus (1420 m n. m.) (na který se lze dostat přes hory i například tímto způsobem) nezklame v žádném ohledu. Milý personál snažící se vyhovět každému přání zákazníka, pěkný winterraum o jedné místnosti v zimní sezóně s dobrými kamny a vždy připravenými barely s vodou či plné basy (ne)alka, výhledy dolů do údolí na Hinterstoder a hlavně: neustále bdící král místních hor srudým masivním křížem na vrcholu, který za dobrého počasí  jasně svítí až na terasu chaty. NaprotiGrosser Prielu (2515 m n. m.) se vypíná kamenná pyramida s nekonečně mnoha spárami pro lezecké choutky Spitzmauer (2446 m n. m.).

Ideálním cílem k dosažení z tohoto místa je právě nejvyšší vrcholek Totes Gebirge normální cestou (pokud nejsme nalehko a nechceme si více úžít horský terén například ve velmi těžké ferratě - viz níže) s následujícím sestupem pod jeho stěny na druhou (severní) stranu k horské chatě Welser Hütte (1726 m  n. m.), zde pak podle sil a chuti buď setrvat následující noc a poté sestoupit, nebo kroky dolů směřovat rovnou. Jak tedy na to?

Z chaty Priel-Schutzhaus (1420 m n. m.) stoupá stezka červeno-bílo-červeného pruhu vzůhru vzrostlou klečí severozápadním směrem po kamenité stezce. Stoupání bude hrát prim v následujících zhruba čtyřech hodinách. Přes  rozcestí Kühplan (1530 m n. m.), z nějž západním směrem ubíhá trasa č. 201, neboli také E4/01, a je možné odbočit na vyhlášenou, dlouhou a exponovanou ferratu vedoucí na Grosser Priel (2515 m n. m.)Bert Rinesch Steig, se dostaneme dále severně po trase č. 260 pomalu nad veškerý zarostlý terén, horská chata se začíná ztrácet hluboko pod nohama. Všudypřítomné kameny tvoří ráj  pro zdejší kamzík - při troše štěstí lze zahlédnout celá stáda.

Majestátní  strážce údolí Spitzmauer (2446 m n. m.) se po několika serpentinách ztratí za horizont a neustále stoupáme vzhůru přes výrazný skalní práh až na Kühkar Schutzhöhle, červený kříž vrcholkuGrosser Prielu (2515 m n. m.) je (samozřejmě s ohledem na počasí) neustále vidět, trochu demotivující! Závěrečný výšvih do sedla Brotfallscharte (2380 m n. m.) je třešničkou na dortu celého kilometrového stoupání.

V měsících, kdy hrozí přikrytí stezky sněhem, se může tento úsek časově prodloužit vzhledem kexpozici a nutnosti využít všech přítomných natažených lan či zatlučených kramlí - avšak  nejedná se o ferratu, v létě pouze o turistickou cestu, v rámci jejíhož absolvování je nutné použít tři či čtyři končetiny a dávat pozor pod nohy (nejen na uklouznutí, ale na to, aby nespadl od nohy kámen dolů na další spoluchodce).

Ze sedla je nádherný výhledy do centra Mrtvých hor, také na chatu dolů pod nohama a na ne již tolik vzdálený vrcholový kříž. Na ten vede trasa č. 260 přes ještě jedno mírnější stoupání na Schlund, kde se turistické cesty rozcházejí a jedna vede de facto tam i zpět na vrchol (pokud v extrémním případě nechcete slézat uvedenou těžkou ferratou Bert - Rinesch  Steig dolů k Priel-Schutzhausu (1420 m n. m.), což asi nikdo nedoporučuje).

Lze tak nechat u rozcestníku batohy a na větrný vršek vyběhnout přes závěrečný exponovaný hřebínek. Při dobré viditelnosti jsou z hlavního a nejvyššího vrcholku Mrtvých hor Grosser Prielu (2515 m n. m.) vidět okolní rakouské Alpy (zejm. Dachstein či Gosaukamm), ale i česká Šumavaa další krásy. Z Priel-Schutzhausu (1420 m n. m.) je dobrý turista na vrcholu za necelé čtyři hodiny i se všemi přestávkami. Z vršku se po případném zápisu do vrcholové knížky a zkoumání stěn, pod nimiž vede daleko v hlubinnách zmiňovaná ferrata na vrchol, vydáme zpátky k  batohům k rozcestníku na Schlundu.

U něj se napojíme na (jedinou) turistickou cestu vedoucí z vrcholku jiným směrem, než jsme přišli.Trasa č. 262 sestupuje mezi kameny nekonečně dolů až do sedla Fleischbanksattel (2123 m n. m.), čím více se ztrácí pracně nastoupané metry, tím méně je bohužel vidět na okolní kopce a méně rozmanité jsou výhledy - nezapomenout  tak zamávat naposled Alpám! Velmi prudkým sestupem s několika místy zajištěnými lany a řetězy či  žebříkem sestupujeme k horské chatě pod severními svahy velikána Mrtvých hor - Welser Hütte (1726 m n. m.). Cestou mineme odbočku naSchermberg (2396 m n. m.) - při dostatku sil a času je však výstup na tento vrcholek geniálním  rozhodnutím! Fádně dolů k horské chatě, která je místy vidět mezi skalami, je to ze sedla poctivá hodina cesty.

U chaty je za odměnu možné pohlédnout do kraje jako z vyhlídkového bodu první kategorie. Od zábradlí spadá přímo dolů svah údolí až na dno k potoku. Vzdušná a skvělá sceneriezaujme naprosto všechny. Chata je  vyhlášeným bodem k návštěvám, nabízí všechny základní služby, na něž je turista v Alpách zvyklý - jídlo, spaní, pití, včetně zimního winterraumu, okolo budovy je  spoustumíst na lezení těžší či lehčí obtížnosti, pokud se zde rozhodneme  zůstat po náročném turistickém dni a holdujeme tomuto adrenalinovému sportu.

Je však možné, že budeme muset opustit hory a sejít dolů do údolí až k Almtaler Hausu (714 m n. m.), což velmi vyčerpávající a dlouhá sestupová  cesta č. 215 (téměř dvě hodiny), při níž nejen, že prakticky nejsou výhledy, které by lidské oko extra potěšily (ve srovnání s výhledy o sedlo výše), ale také z cesty není úniku a je třeba dojít až do konce bez milosti. Tisíc výškových metrů dolů se  ztrácí na velmi krátké vzdálenosti, proto si většinou tento sestup "co krok, to půl metru dolů" vychutná každý po svém dosyta. Cestu ozvláštní pouze několik žebříků, schůdků či "lávek", jinak až podél říčky vedoucíširoká lesní cesta, která symbolizuje konec a blízkost Almtaler Hausu (714  m n. m.).

Ještě jedna záležitost tu možná mezi námi a horami je - naše auto nemusí být zde na vyhrazených místech, ale o necelých deset kilometrů dále u osady Habernau na parkovišti. V takovém případě je nejlepší postupovat takto: uprosit někoho z přítomných, kteří odjíždějí tímto směrem (jiným nemůžou), aby svezli aspoň řidiče vozidla a ten se vzápětí vrátil pro ostatní; nebo si v případě, že na parkovišti a široko daleko vůbec nikdo není (zřídkakdy) táhnout sirku, kdo pro auto dojde podél potoka po klikatící se asfaltce. Jsem si jist, že každý ví, která je ta lepší varianta ...

Priel-Schutzhaus nad údolímPriel-Schutzhaus nad údolím

Lze na celé trase přespávat na chatách, v hotelech či penzionech? ano

Ubytování a jídlo:

Chaty

Püheringer Hütte

Priel-Schutzhaus

Welser Hütte

Almtaler Haus

Členové OEAV mají ubytování levnější.

Přístup na začátek: Do Habernau jezdí autobus a nejdete tam také dostatečně velké parkoviště pro případné odstavení auta

Orientační rozpis po dnech:

1. den - Habernau - Püheringer Hütte (1638 m n. m.)

2. den - Püheringer Hütte (1638 m n. m.) - Priel-Schutzhaus (1420 m n. m.)

3. den - Priel-Schutzhaus (1420 m n. m.) - Grosser Priel (2515 m n. m.) - Welser Hütte (1726 m n. m.) - Almtaler Haus (714 m n. m.) - vizte tento článek výše

Odkaz na trasový soubor z GPS: ke stažení

Autor popisu: Ondra Němeček

 



Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ

RECENZE VYBAVENÍ

... z webu SvetOutdoru.cz