↓NEJNOVĚJŠÍ DISKUSNÍ PŘÍSPĚVKY↓

Výstup na Pic Carlit v Pyrenejích, aneb zkusíme to někdy příště

Výstup na Pic Carlit v Pyrenejích, aneb zkusíme to někdy příště

To, co se zdálo jako dobrá a bezpečná varianta vstupu do masívu Chrlit, se s postupem času a ukrojenými kilometry mění v docela slušný horor. Vzdušný traverz, vedoucí vysoko nad dolinou protínají dráhy spadlých lavin, držících v prudkém svahu jen silou vůle. Postupují šero a vlhká vtíravá zima jen umocňuje svíravou nejistotu.



Pyreneje, Francie

Název anglicky: Ascent of Pic Carlit

Základní trasa: Porté-Puymorens - přehrada Lanoux - Pic Carlit - jezero Bouillouses - Puigcerda

Druh treku/túry: 3-denní, Výstup na vrchol

Obvyklý počet dní: 3

Délka: 45 km

Vhodné měsíce: IV, V, VI, VII, VIII, IX, X

Povolení, poplatky, omezení, zákazy: ne

Nejvyšší bod: 2921 m

Celkové převýšení: 2000 m

Obtížnost: Lehký – pro úplné začátečníky

Pohyb po ledovci nebo sněhových polích: ne

Obsahuje horolezecké úseky obtížnosti: nejsou

Potřebné vybavení:

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém.

Východní část PyrenejíVýchodní část Pyrenejí

(Autor fotografií: Ivo Petr)

Popis:

Tady vzhledem k roční době totálně „zdechl pes“ a tak se stylovým „Žlutým vláčkem“ – Le Train Jeune přesouváme krajem Cerdagne na dostřel masívu Chrlit. Tento opět takřka třítisícový vrchol (2921 m) je nejen nejvyšší kótou kraje Languedoc-Roussillon, ale také jasným vládcem půvabné horské krajiny plné jezer a vysokých skalních štítů. Také je na první pohled jasné, že v těchto končinách to zase taková selanka nebude. Sněhu je všude více jak dost, zde ještě vládně Paní Zima silnou rukou. Z městečka Porté-Puymorens vstupujeme do hor opuštěným údolím říčky Querol.

Hned první z jezer, kterých je zde několik desítek, kryje masivní ledový krunýř, také slunce si pro dnes vybralo dovolenou a tak zachmuřené zasněžené štíty jen umocňují poněkud bezútěšnou atmosféru. Do srdce hor by nás měla dovést jistě dobře značená a neméně dobře schůdná trasa, nazvaná Tour de Carlit. S odstupem času byl tento travers asi tím objektivně nejnebezpečnější částí treku. Jakmile jsem všichni zdárně překonali tento úsek (tedy skoro všichni, propad našeho stokilového kamaráda Zdenka do propasti nebudu komentovat), nacházíme naprosto skvělý a tak trochu nečekaný azyl v kamenném domku v blízkosti přehrady Lanoux. Chatku sice obývá skupina francouzských skialpinistů, ale jedna místnost je prázdná, rovněž počet postelí odpovídá našemu špalíru (10 těl). A aby toho nebylo málo, dostáváme od „frantíků“ CELOU láhev skotské whisky na rozehřátí! Tak to je šok (ale příjemný).

Další den je jako na objednávku. Sluneční pec jede na plné obrátky, obloha je nedostižně modrá a jiskrný sníh oslepuje. Při pohledu na totálně zasněženou krajinu je jasné, že letos zde ještě nikdo nebyl. Žádnou lidskou stopou nenarušený sníh nehyzdí dokonce ani žádná stopa lyží. Ostré bílé hroty hor voní jarem, ale to, jak se zdá, je ještě daleko. Při pohledu na vysněný cíl výpravy – skalnatou tvrz Carlit je jasné, že tohoto snu se pro tentokrát musíme vzdát. Výstup by rozhodně v těch masách těžkého mokrého sněhu nebyl bezpečný a tak se vydáváme na přechod po jen instinktivně tušené trase GR 7. Ta vede po okraji velkého přehradního jezera Lanos, na jehož přítomnost upozorňuje pouze dokonale rovná plocha sněhu.

Prvním cílem je sedlo Grave, vysoké 2426 m. Sněhová pokrývka dosahuje místy až do hodnoty „dvouvaječný“ (muži si jistě domyslí o jakou výšku sněhu se jedná), ale i tak cesta kupodivu docela ubíhá. Překonáním sedla Grave se dostáváme na východní stranu hor. Zde je sněhu přece jen o něco méně, ovšem totálně promočeným botám to už je stejně jedno. Do cesty se staví další překážka – obří přehradní jezero Bouillouses (1,5 km²). Místy docela delikátní traverz nahromaděných ledových ker je sice vzrušující, ale přece jen poněkud únavným zakončením náročného dne. U přehradní hráze stojí turistická chata, ale o její funkčnosti v tomto období silně pochybuji. Ale, světe div se, ono to funguje!

Chatař je sice z našeho příchodu poněkud v šoku, ale teplo, čaj s rumem a nějaká ta chuťovka rychle rozproudí krev v žilách. Když je navíc v blízkosti chaty objevena opuštěná ubytovna, je pocit z úspěšně vykonané „práce“ takřka dokonalý. Zbývá „jen“ sestoupit do civilizace. Ono „jen“ však představuje neskutečnou šlapačku (dobrých 24 km) až do města Puigcerda. Odtud nám už jede autobus do Girony, odkud se eroplánem dopravíme domů.

Lze na celé trase přespávat na chatách, v hotelech či penzionech? ano

Ubytování a jídlo:

Refuge des Bouillouses

Cabane Baraque des Ingénieurs du Lanoux

Přístup na začátek: Doba levných letů z ČR do Girony je už sice pryč, ale i tak se dá letenka pořídit v hodnotě kolem 100 €. Z Girony funguje slušná síť autobusových linek, schopných nás během cca dvou až tří hodin do některé z oblastí Katalánských Pyrenejí (http://www.teisa-bus.com).

Orientační rozpis po dnech:

1. den - Porté-Puymorens - přehrada Lanoux

2. den - přehrada Lanoux - sedlo Grave - jezero Bouillouses (eventuálně výstup na Pic Carlit)

3. den - jezero Bouillouses  - Puigcerda

Další možnosti túr v okolí:

Výstup na nekorunovaného krále východních Pyrenejí - Puigmal d´Err

Autor popisu: Ivo Petr

 


12.04.2018, Ivo Petr


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ

RECENZE VYBAVENÍ

... z webu SvetOutdoru.cz