VÝBĚR TREKŮ Z KATALOGU

Výstup na nejvyšší horu knížectví Andorra – Pic de Coma Pedrosa
Výstup na nejvyšší horu knížectví Andorra – Pic de Coma Pedrosa


Trek skrz národní park Urho Kekkonen v Laponsku
Trek skrz národní park Urho Kekkonen v Laponsku


Overland trek
Trek není příliš náročný, má dobré zázemí, je rozhodně jedním z nejkrásnějších v Tasmánii a nabízí faunu a flóru, kterou jinde na světě neuvidíte.

Výstup na Fengari na řeckém ostrově Sámothraké
Výstup na Fengari na řeckém ostrově Sámothraké


ZAJÍMAVÉ VYBAVENÍ

↓NEJNOVĚJŠÍ DISKUSNÍ PŘÍSPĚVKY↓

Tří týdenní trek Laponskem za polárním kruhem

Tří týdenní trek Laponskem za polárním kruhem

Kungsleden, v překladu královská cesta, protíná v délce 440 kilometrů od severu k jihu pustinu švédského Laponska.



Skandinávské pohoří, Švédsko

Název anglicky: Hiking trail - Lapland

Základní trasa: Abisko - chata Abiskojaure - sedlo Tjäktjapasset - chata Vakkotavare - Kvikkjokk - Ammarnäs - Hemavan

Druh treku/túry: 11 a více denní, Vhodné pro sněžnice, Tůra na běžkách

Obvyklý počet dní: 21

Délka: 440 km

Vhodné měsíce: II, III, IV, VI, VII, VIII, IX

Povolení, poplatky, omezení, zákazy:

Nejvyšší bod: 1168 m

Celkové převýšení: 7000 m

Obtížnost: Mírně náročný

Pohyb po ledovci nebo sněhových polích: ne

Obsahuje horolezecké úseky obtížnosti: nejsou

Potřebné vybavení:

Několikatýdenní trek, to je vždy oříšek vzhledem k tomu, co si nabalit. Potřebujete toho hodně, ale kvůli zádům a nohám zároveň málo.  Nutností určitě bude výbava k nocování (spacák, stan, karimatka) a vaření (ešus, vařič, příbor apod.) + teplé oblečení. Dále pak rozhodně trekové hole a kvalitní obuv.

Autorka Lea v sedle Tjäktja. Výhledy z nejvyššího bodu treku prozrazují monumentálnost a rozlehlost laponské krajinyAutorka Lea v sedle Tjäktja. Výhledy z nejvyššího bodu treku prozrazují monumentálnost a rozlehlost laponské krajiny

Laponská brána zahalená mračny a mlhou. Proměnlivé počasí severu může trek znepříjemnitLaponská brána zahalená mračny a mlhou. Proměnlivé počasí severu může trek znepříjemnit

Oblaka nemusíte mít jen nad hlavou, LaponskoOblaka nemusíte mít jen nad hlavou, Laponsko

(Autor fotografií: Leona Vargovčíková)

Popis:

Jedná se o poslední oblast Evropy se skutečně divokou přírodou, jež je domovem původního obyvatelstva – Sámů. Dálkové trase vedoucí z velké části za polárním kruhem dominují nedotčené hory, četná jezera, ledovce a ryzí severská krajina.

Kungsleden patří díky neporušené krajině Laponska, zapsané mezi světové dědictví UNESCO, k nejkrásnějším dálkovým stezkám v Evropě a k nejoblíbenějším ve Švédsku. Nemusíte se však obávat, že byste na cestě potkali davy lidí. Z osady Abisko na břehu malebného jezera Torneträsk na severu země vede cesta jihozápadním směrem až do osady Hemavan, vzdálené zhruba 21 dní chůze. Nejzajímavější úseky jsou koncentrovány v její severní části, kde prochází impozantními horami národních parků Abisko, Stora Sjöfallet, Padjelanta a Sarek.

Krajinou jiných rozměrů

Úvodní část treku vede skrz národní park Abisko podél ostře zaříznuté soutěsky řeky Abiskojåhka. Cesta míjí slavnou Laponskou bránu, Lapporten, tvořenou dvěma pozoruhodnými vrcholy, jež mezi sebou tvarují údolí do písmene U. Tento přírodní úkaz byl odedávna používán místními Sámy jako orientační bod při cestách se stády sobů ze zimních pastvin na letní.

Od chaty Abiskojaure trasa stoupá až na náhorní plošinu s výhledem na jezero Alisjávri, obklopené horami. Pěší trasa se klikatí po západním břehu jezera a dál širokým údolím s výhledy na rozložitý a několika ledovci obložený masív Påssustjåkka, dokud nedosáhne sedla Tjäktjapasset (1168 m), nejvyššího bodu celé Kungsleden.

Následné dlouhé klesání k chatě Singi vede sevřeným údolím podél malebné řeky Tjäktjajakka, která se rozlévá do mnoha bočních ramen, jež je nutné občas přebrodit. Tam Kungsleden míjí odbočku na východ ke středisku Kebnekaise, ležícího na úbočí stejnojmenného zaledněného nejvyššího vrcholu Švédska (2106 m).

Nohy šlapou, ruce veslují

Dalších 50 kilometrů pochodu březovými lesy a otevřenými pláněmi s výhledem na ledovci pokryté dvoutisícové vrcholy národního parku Sarek končí prudkým klesáním k chatě Vakkotavare na břehu obří přehrady Akkajaure v národním parku Stora Sjöfallet. Během celého treku je třeba mnohokrát překonávat jezera. Někdy je k dispozici placený převoz, jinde je možné zdarma použít veslovací čluny. Překážky v podobě jezer čekají i na následující sedmdesátikilometrové části pochodu z osady Saltoluokta do Kvikkjokku, která prochází východním cípem jednoho z nejstarších evropských národních parků Sarek.

Nejodlehlejší a zároveň nejméně navštěvovaná část treku vede z Kvikkjokku do 160 kilometrů vzdálené vesnice Ammarnäs. Po cestě čeká několik dalších jezer a rozestupy mezi chatami se tu zvětšují. Poslední necelých 80 kilometrů dlouhý úsek do vesnice Hemavan naopak patří k nejsnazším. Vede přes mokřady, nížinatá vřesoviště, březovým lesem a přes sérii mostů na jižním cípu jezera Tärnasjö.

Pozor na komáří peklo

Ačkoli Kungsleden nepatří k nejnáročnějším trekům z hlediska délky nebo převýšení, číhají jeho největší překážky v podobě nestabilního počasí a brodů rozvodněných řek, protože mosty nejsou všude. Na jaře je navíc terén neprostupný kvůli množství sněhu a mokřadům vzniklých táním, které podle našich zkušeností bývají do poloviny června neschůdné. Podmáčená půda s sebou přináší ještě jednu nepříjemnost – komáry. Kdo někdy byl v létě za polárním kruhem, ví, jak vypadá komáří peklo. Vřele doporučuji koupit repelent až na místě, ty české na severské komáry nefungují.

Přes všechny tyhle překážky ale hraje při putování po Kungsleden hlavní roli psychika. Stezku zvládne průměrný turista s běžným vybavením, pokud má na to připravenou hlavu. Severská příroda je nádherná, nabízí jednu z posledních možností dostat se v Evropě do bezprostředního styku s krajinou nepoškozenou lidskými vlivy. Komu se, jako nám, vryl sever pod kůži, bude si v rozlehlé krajině mohutných údolí a hor připadat jako v sedmém nebi.

Pohled ze stanu na nezaměnitelnou krajinu LaponskaPohled ze stanu na nezaměnitelnou krajinu Laponska

Lze na celé trase přespávat na chatách, v hotelech či penzionech? ne

Ubytování a jídlo:

Zhruba v jednodenních intervalech pochodu (10 – 30 km) jsou horské chaty či samoobslužné útulny, v některých je možné za poplatek použít sušárnu nebo kuchyň.  Volné táboření není nijak omezováno.

Voda: Pitná voda teče v potocích a řekách, bez nutnosti dalších úprav

Jídlo: Možnost doplnit trvanlivé potraviny v některých chatách po cestě, plynové bomby (Primus) pouze v osadách Abisko, Nikkaluokta, aj.

Bezpečnost: Celá trasa je bez signálu, v chatách je satelitní telefon pro přivolání pomoci – je zajišťována vrtulníkem.

Přístup na začátek: Letecky do Stockholmu, dále přes město Kiruna do Abiska vlakem nebo autobusem.

Orientační rozpis po dnech:

Další možnosti túr v okolí:

Výstup na královnu švédských hor - Kebnekaise

Autor popisu: Leona Vargovčíková

 



Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ

RECENZE VYBAVENÍ

... z webu SvetOutdoru.cz