HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

VÝBĚR TREKŮ Z KATALOGU

Přechod pohoří Jabal Haraz
Přechod pohoří Jabal Haraz


Trek ze Singalila Ridge přes Sandakphu
Celý trek je známý hlavně pro panoramatické výhledy na himalájské velikány. Zvláště pasáž po náhorní plošině, vedoucí přímo po tibetských hranicích, vás uchvátí výhledem například i naMakalu, Lhotse, Kangchenjungu i Everest.

Feratová túra hřebenem Padon
Feratová túra hřebenem Padon


Přechod pohoří Zelengora v Bosně a Hercegovině
Přechod pohoří Zelengora v Bosně a Hercegovině


ZAJÍMAVÉ VYBAVENÍ

↓NEJNOVĚJŠÍ DISKUSNÍ PŘÍSPĚVKY↓

Výstup na vrchol Zebelac v pohoří Morača planine

Výstup na vrchol Zebelac v pohoří Morača planine

Vytrvale šumění deště, dopadající v několika lenivých vlnách na střechu stanu uspává a pomalu ochromuje mozek i tělo. Válím se z boku na bok, ze zad na břicho a do venkovní vlhké sloty se vyráží jen když střeva či měchýř poručí.



Moračke planine, Černá Hora

Název anglicky: hiking Trail Morača planina

Základní trasa: Velje Duboko - Kapetanovo j. - Stožac

Druh treku/túry: 2-denní, Výstup na vrchol

Obvyklý počet dní: 2

Délka: 26 km

Vhodné měsíce: V, VI, VII, VIII, IX, X

Povolení, poplatky, omezení, zákazy:

Nejvyšší bod: 2129 m

Celkové převýšení: 1600 m

Obtížnost: Lehký – pro úplné začátečníky

Pohyb po ledovci nebo sněhových polích: ne

Obsahuje horolezecké úseky obtížnosti: nejsou

Potřebné vybavení:

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém. Dále pak věci na spaní (stan, spacák, karimatka) a vaření (ešus, vařič, plynová kartuše atd.)

Moračke planineMoračke planine

(Autor fotografií: Jana Bočková)

Popis:

Ospalou náladu zruší až drastické zacloumání s konstrukcí plátěného baráku a drsný hlas: „Hej, je tam někdo?“. Vystrčím hlavu přímo pod sprchu deště a zírám do tváře starého vrásčitého muže, skrytého pod vlněnou kápí. „Přijďte na sýr, na mléko, na rakiji. Dolů na salaš kousek pod vámi“. Tak tomu se nedá odolat...

Černá Hora je malá balkánská země. Malá rozměrem, velká svým bohatstvím. Bohatstvím hor, krásné přírody a pohostinných lidí. Jedním z plošně rozsáhlých, ale turisticky zcela nedotčených pohoří jsou tzv. Moračke planine. Původ pojmenování je jasný - právě v těchto místech totiž pramení jedna z významných černohorských řek Morača a slova „planina“ znamená jednoduše hora nebo pohoří. V případě Moračských hor, ostatně jak již množné číslo napovídá, to tak zcela jednoznačné není. Moračke planine jsou totiž složeny hned z několika samostatných horských celků - Lola, Žurim, Maganik a Kapa Moračka. Do srdce tohoto značně spletitého systému se nyní podívejme.

Rád žiju na ní, tý pláni zelený...

Samotný masív Kapa Moračka je tvořen především impozantní hradbou vápencových stěn, spadající z uzlového vrcholu Lastva strmě do pramenné oblasti řeky Morača. Tudy nevede do hor příliš schůdných cest. Snad pouze místní pastevci vědí, kam ty uzounké, křivolaké pěšiny vlastně míří. Zda mají svůj cíl nebo končí v neschůdných skalních bariérách. První kroky však díky počasí nevedou do šedých vertikál centrální části, ale do severně položeného masívu Lola, tvořeném nejen zvlněnými travnatými pláněmi, ale i dramaticky tvarovanými vrcholy. Přestože zde stojí hned několik stavení, lidi zde příliš nečekejme. Až na jednu výjimku - manželský pár, bydlící v letním domě na úpatí dominantního vrcholu Zebelac (2129 m), který byl jasným cílem dne.

Na pozdrav odpovídají pozváním domů. Ovšem nejenom takovým tím zdvořilostním, ale naléhavým, jež nelze odmítnout. Ostatně proč taky? Ihned jsme pohoštěni skvělým domácím sýrem, chlebem a drsnou smrští rakije se údernou silou hromu, který se - jak symbolicky, ozývá z blízkých hor. Pozvání do sucha a tepla chalupy skutečně nemohlo přijít ve vhodnější chvíli. Podobnost jazyků a dobrá kořalka rozvazuje jazyk našich hostitelů. Moračke planine jsou vyloženě pastevecké a v sezóně jsou obsazeny více jak stovkou rodin. Je to jak v té slavné písni od táborových ohňů, kde se zpívá o zemi, která duní pod kopyty stád. Rádi, ale asi těžce žijí lidé na „tý pláni zelený“.

Když v ráji pršelo

Na poznání Moračských hor máme vyhrazen týden. Bohužel mokrý, deštivý týden, kdy se počet slunečních hodin dal spočítat na prstech jedné ruky. Nicméně uhrančivá krása hor tím nijak neutrpěla. Možná tomu bylo paradoxně naopak. V krásném počasí jde vše snadno, cesta ubíhá a dny tak nějak rychleji plynou. Ovšem v situaci, kdy každou chvíli sprchne a z temných těžkých mraků se jako přízraky zjevují tajemné obrysy hor, dostává cesta jiný, možná i zábavnější rozměr. Ze záměru vstoupit do hor od východu, tedy z hlubokého údolí horního toky Morače, nás odradilo krajně nechutné počasí a silné bouře. Volíme tedy náhradní variantu - vstoupit do hor od jihu přes divoký kaňon Mrtvica. V první fázi to byl dobrý nápad. V těchto místech skutečně vládlo slunce. Bohužel ne nadlouho. První drsná bouře přišla naštěstí až po dosažení malé osady Velje Duboko. Ale dobrý Černohorec žije všude. V rekordním čase je otevřena velká místnost v místní škole, pohoda pak dostupuje vrcholu, když je nám jedním z místních přinesen džber plný horkého mléka.

Kapetanovo jezero

Cílem následujícího dne se stává Kapetanovo jezero. Cesta je jasná, široká a vede pod mohutnými skalními bloky masívu Stožac přímo k jezeru. Volnému táboření zde nikdo nebrání, přesto - jen tak pro klid duše, konzultuji tento úkon s místními rybáři. „Njema problema“, zní jasná odpověď, dokonce je doporučena nejlepší nepodmáčená lokalita. Samotný výstup k jezeru zabere jen pár hodin a tak využívám volného odpoledne k průzkumu okolí. A že je zde co objevovat! Volím trasu mířící pod monumentální „dolomitickým“ hřeben Medjedi vrh (2139 m), který je snad nejdramatičtěji tvarovaným vrcholem Moračských hor (masív Maganik). Cesta míjí mnoho salaší se stády ovcí, kupodivu zde pastevečtí ovci nejsou nijak agresivní, místy dokonce přítulní. Postát, nabídnout cigaretku a poklábosit s ovčáky patří k místnímu bontónu a člověk se navíc dozví i něco z místopisu hor a zdejších zvyklostech. Po pár hodinách putování se zdá, že Moračke planine jsou hory bez konce. Vždy, když člověk dojde na okraj hor, otevírají se pohledy na další a další travnaté hřebeny vyšívané bavlnkami polních cest. Kouř z mnoha salaší stoupá k zamračené a vlhké obloze, štěkot psů se mísí z cinkotem zvonců ovčích stád a dobytka a potemnělé skalnaté štíty dokreslují pastorální náladu hor. Moračke planine jsou rájem pro všechny milovníky turisticky nedotčené krajiny a ani deštivé počasí na tom nemůže nic změnit.

Kapetanovo (Kapitánovo) jezero je největším jezerem celého tohoto horského prostoru a je jedním z mála jakž tak navštěvovaných míst v pohoří. Odtud další den jednoduše na vrchol Stožac (cca 4 km, převýšení od jezera 500 m) západním hřebenem.

Mapy a průvodce

Ke koupi žádné mapy nejsou. Naštěstí je zde internet a skvělý server www.pdunlimited.org, kde je celé pohoří znázorněno hned na několika podrobných mapách (1:25 000). Na našem trhu najdeme pouze Hory Balkánu (MIRAGO), kde je pohoří věnována jedna kapitola, v ČH pak vyšel před nedávnem průvodce „Crnogorske planine“, kde najdeme také mnoho praktických informací (pozor, vydán pouze v cyrilici!).

Lze na celé trase přespávat na chatách, v hotelech či penzionech? ne

Ubytování a jídlo:

Přístup na začátek: Velmi nesnadný přístup. Na východě je to silnice Šavnik - Kolašin, na níž leží osada Dragoviča Polje, sloužící jako ideální výchozí nebo cílový bod pro přístup do oblasti Kapa Moračka. Výše poležené silniční sedlo je pak vhodným místem pro nástup do masívu Lola. Na jihu je to především osada Međuriječe (silnice a žel. trať Kolašin - Podgorica), odkud pronikneme do hor přes kaňon Mrtvica. Osady na severu a západě jsou od hor dosti vzdálené, přesto je možné využít dopravy s pastevci přímo na salaše do hor.

Orientační rozpis po dnech:

Další možnosti túr v okolí:

Trek kaňonem Živa mrtvica v Moračských horách

Autor popisu: Ivo Petr


14.12.2017, Ivo Petr


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ

RECENZE VYBAVENÍ

... z webu SvetOutdoru.cz