HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

↓NEJNOVĚJŠÍ DISKUSNÍ PŘÍSPĚVKY↓

Výstup na Zubački kabao v Orjenských horách

Výstup na Zubački kabao v Orjenských horách

Boka Kotorská je jediným skutečným fjordem jižní Evropy. Nádherný klikatý záliv tyrkysového Jadranu zakousnutý do vápencových Dinárských hor patří podle odborníků mezi 15 nejkrásnější zálivů na světě. Na jedné jeho straně se tyčí masív černohorského symbolu národní hrdosti Lovčen, na opačném pólu pak kolosální Orjen. Hradba vápencových hor, skutečná střecha jadranského přímoří, jíž do dvoukilometrové výše chybí pouhopouhých 105 metrů.



Orjenské hory, Černá Hora

Název anglicky: Ascent of Zubacko kabao

Základní trasa: Vrbanje - chata Vrbanje - chata Alpina na Orjenskom sedlu - Zubacko kabao

Druh treku/túry: Výstup na vrchol, 1-denní

Obvyklý počet dní: 1

Délka: 15 km

Vhodné měsíce: X, IX, VIII, VII, VI

Povolení, poplatky, omezení, zákazy:

Nejvyšší bod: 1894 m

Celkové převýšení: 1100 m

Obtížnost: Lehký – pro úplné začátečníky

Pohyb po ledovci nebo sněhových polích: ne

Obsahuje horolezecké úseky obtížnosti: nejsou

Potřebné vybavení:

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém. Dále pak věci na spaní (stan, spacák, karimatka) a vaření (ešus, vařič, plynová kartuše atd.)

FotkyFotky

FotkyFotky

(Autor fotografií: David Frič)

Popis:

Milovníci balkánských hor již dnes dobře znají Velebit, Durmitor, donedávna tajemné hory Komovi či Prokletije. Kdekdo stanul v úžasu nad krásou Boky Kotorské, ale kdo se vydal vzhůru do „Orlích hor“, který tento černohorský šperk obklopují? Pohoří Orjen je nepřehledným labyrintem nesouvislých horských hřebenů, impozantních skalních stěn, krasových závrtů, propastí a jeskyní. Najdeme jej na trojmezí Černé Hory, Bosny a Hercegoviny a Chorvatska. Přestože je tento podivuhodný horský prostor v mnohém unikátem a dokonce rekordmanem, úspěšně uniká pozornosti. A to je rozhodně škoda.

Česká stopa

Orjenské hory byly v minulosti značně neklidným územím. Mohla za to jejich strategická poloha na hranicích mnoha mocností. Již v r. 231 až 288 př.n.l si osadu Risan (Rhizon) vybrala bojovná ilyrská královna Teuta za své sídelní město. Ostatně má se za to, že v horách Orjen či na mořském dně kotorského zálivu je dodnes ukryt její bájný poklad. Až do roku 1865 zde vedla velmi horká linie hranic Dubrovnické republiky, Černé Hory a Turecka, mající na svědomí četná povstání a krvavé bitvy. Obsazení Boky Kotorské Rakouskem-Uherskem pak vedlo k výstavbě mohutných vojenských pevností a obraných postavení.

Ty se ostatně zachovaly dodnes (horská obec Crkvice). V historii oblasti najdeme také jedno významnější české jméno. Dne 1. února 1918 vypuklo na vojenském křižníku Sank George, kotvící u obce Gjenovica, povstání. Do čela vzbouřenců se postavil Čech František Raš, k němuž se přidaly další jednotky rakousko-uherského námořnictva (celkem na 6000 mužů, většinou slovanského původu ze 40 lodí). Vzpoura však byla již o dva dny později potlačena a pět vůdců, včetně Raše, bylo popraveno.

Deštivý pól Evropy

Na Orjenu spadne ročně kolem 5000 mm srážek, což odpovídá spíše klimatu tropických deštných pralesů. V Evropě se tak oblast zařazuje mezi absolutní srážkovou špičku (kam se hrabe Norsko). V rekordním roce 1936 to bylo dokonce naprosto neskutečných 8000 mm srážek! Ostatně není divu. Pohoří s profilem sahajícím od bodu nula (hladina moře) po nejvyšší vrchol ve výši 1895 m je sběrným kotlem nejen dešťů, ale také vydatné sněhové nadílky (až 4 m sněhu). Díky vápencovému povrchu se však voda v horách neudrží, pouze v hlubokých krasových závrtech můžeme narazit na závěje sněhu i uprostřed léta.

V kontrastu s vyprahlým prostředím se zde docela slušně daří vegetaci. Hory jsou porostlé lesy, díky specifickým podmínkám zde najdeme také několik jinde nevídaných rostlin. Snad nejkrásnějším zástupcem místní flóry je endemický bílý kosatec Iris orjenii nebo lomikámen Saxifraga species griesenbachii. Zvířena příliš bohatá není, běžní jsou pouze hadi, rovněž setkání s vlkem nemusí být ničím mimořádným. Ochránci přírody již před léty navrhovali v celé oblasti (400 km²) zřídit národní park. Tento úmysl zhatil nepříznivý politický a hospodářský vývoj při rozpadu bývalé Jugoslávie. Ovšem - kde je vůle, tam je i cesta. A tak se dá předpokládat, že toto úsilí bude nakonec korunováno úspěchem.

Na „střechu“ přímoří

Dostat do království skal a bludiště krasových závrtů Orjenu není složité. Z přímořského střediska Herceg Novi vyjedeme po slušné asfaltce přes vesnici Kruševice (autobusové spojení). Dále po makadamu lze dojet (dojít) až do lokality Vrbanje, kde stojí stylová kamenná chata Planinarski dom Vrbanje. Družný upovídaný chatař nabídne nejen příjemné posezení, pitivo a nocleh, ale poskytne také cenné informace o horách.

V okolí chaty je navíc spousta nádherných plácků na postavení stanů. Předchozí domluva ovšem nutná, neboť každý kousek louky někomu patří a je hospodářsky využíván. Od chaty pokračuje nejprve k východu, později severním směrem štěrková cesta, která nás dovede až ke masivní budově chaty Alpina na Orjenskom sedlu (silnici je možné zkrátit po takřka souběžně vedoucím turistickém chodníku). O chatu se vedou dlouhotrvající majetkové spory a tak je léta mimo provoz. K dispozici je však jedna stále otevřená místnost, poskytující závětří, příp. nouzový nocleh. Pro vodu musíme cca 400 m jihozápadně po značené stezce (pramen Studenec, voda v tanku u chaty je pro pití nevhodná).

Od chaty vede na nejvyšší vrchol dinárského přímoří stará historická stezka, která spatřila světlo světa již v r. 1895 (nejstarší značená trasa v Černé Hoře). Byla vybudována při příležitosti návštěvy následníka trůnu Rakousko-Uherské monarchie - prince Rudolfa. Čas se na stavu chodníku nijak výrazně nepodepsal a tak vcelku pohodlně stoupáme nejprve nádherným lesem vzácných borovic bělokorých, později po loukách a přes vápencové skály až na samotný vrchol, nesoucí název Zubacko kabao. Od masivního betonového geodetického sloupu se otevírá impozantní rozhled sahající od albánských hor přes zuby Durmitoru po jadranské přímoří s ostrovem Mljet.

Pojem „otevírá“ je však nutno brát s rezervou, neboť se musíme trefit do správné doby. Rozhodně by to nemělo být na jaře a na podzim, kdy na Orjenu vládne nechutně deštivé počasí. Nejsušším měsícem je srpen, kdy naopak neprší vůbec. A pak bychom zde také neměli mířit poslední sobotu v květnu, kdy se nejvyšší vrchol pohoří stává cílem tzv. Orjenského půlmaratónu. To potom není na vrcholu k hnutí. Pěší výstup na vrchol od chaty Vrbanje zabere cca 3 hod.

Mapy a průvodce

V současné době není pro pohoří Orjen k dispozici žádná turistická mapa. Planinarsko družstvo Subra však v pohoří vytýčilo na 60 km značených stezek a tak se dá předpokládat, že se v blízké budoucnosti dočkáme. Jedinou alternativou je internet, kde na adrese: http://www.pd-unlimited.org.yu/mape/karte/Orjen.jpg najdeme slušnou a podrobnou mapu celé oblasti. Stejné PD dalo všem milovníkům hor volně k dispozici internetového průvodce (turistika, lezení, bike i speleo) po celém pohoří. Najdeme jej na: http://subra.users.cg.yu/vodic.htm (v srbochorvatštině). V češtině se horám podrobněji věnuje stále dosud nepřekonaná (a nesehnatelná) knížka „Jugoslávské hory“ (Olympia 1987) a ve zkratce pak průvodce „Hory Balkánu“ (Mirago 2003).

Lze na celé trase přespávat na chatách, v hotelech či penzionech? ano

Ubytování a jídlo:

chata Planinarski dom Vrbanje

Přístup na začátek: Nejrychlejší spojení do pohoří Orjen vede přes Chorvatsko. Z Dubrovníku pak pokračujeme po jadranské magistrále dále na území Černé Hory (Herceg Novi). Od zálivu Boka Kotorská míří do hor silnice, která končí v lokalitě Vrbanje (situaci příjezdu od chorvatské strany nemohu posoudit). Pozor - v mapách zakreslená cesta procházející Orjenským sedlem je jen s obtížemi sjízdný makadam! Pokud se rozhodneme cestovat do hor vlakem, pak nejbližší žel. stanicí je Bar (trať Bělehrad - Bar). Odtud za 2 - 3 hod. dojedeme autobusem do Herceg Novi.

Orientační rozpis po dnech:

Odkaz na trasový soubor z GPS: ke stažení

Další možnosti túr v okolí:

Výstup na vrchol Šareni pasovi v pohoří Durmitor

Autor popisu: Ivo Petr


08.05.2017, Ivo Petr


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ

RECENZE VYBAVENÍ

... z webu SvetOutdoru.cz