HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

ZAJÍMAVÉ VYBAVENÍ

↓NEJNOVĚJŠÍ DISKUSNÍ PŘÍSPĚVKY↓

Přechod pohoří Čvrsnica v Bosně a Hercegovině

Přechod pohoří Čvrsnica v Bosně a Hercegovině

Nepatrné podklouznutí a už se sypou kameny. Jeden zvláště ostrý se zakousne do dlaně se zarputilostí pitbula a hned je krve jako na vesnické zabíjačce. Je jasné, že rána chce odborného „krejčího“ a zašít. Naháním po kopcích mobilní signál a volám známému do Jablanice.



Čvrsnica , Bosna a Hercegovina

Název anglicky: Hiking trail of mountain range Čvrsnica

Základní trasa: Diva Grabovica - Veliki kuk - chata Trsa - jezero Crvenjak - chata Vilinac - Veliki Vilinac - Blidinjské j.

Druh treku/túry: Výstup na vrchol, 4-6 denní

Obvyklý počet dní: 4

Délka: 35 km

Vhodné měsíce: X, IX, VIII, VII, VI, V

Povolení, poplatky, omezení, zákazy:

Nejvyšší bod: 2118 m

Celkové převýšení: 3000 m

Obtížnost: Mírně náročný

Pohyb po ledovci nebo sněhových polích: ne

Obsahuje horolezecké úseky obtížnosti: ferata

Potřebné vybavení:

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém. Dále pak věci na spaní (stan, spacák, karimatka) a vaření (ešus, vařič, plynová kartuše atd.)

FotkyFotky

Popis:

Ano, funguje tu první pomoc a jsou zde i v sobotu.“ odpovídá mi Mirsad s dovětkem, že pokud máme podezření na zlomeninu, ať jedeme raději do vzdálenějšího Mostaru, kde mají rentgen. To snad nehrozí a tak za chvíli kamaráda odváží náš mikrobus k lékaři.

Pohoří Čvrsnica patří rozlohou a výškou mezi nejvýznamnější horské celky Bosny a Hercegoviny. Třebaže se nemůže pochlubit tak dramaticky rozeklanými štíty jako sousední Prenj, představuje prvotřídní turistický cíl. Jedná se vlastně o hned několik vysoko vyzdvižených náhorních planin, které především na východě podpírají impozantní pilíře skalních stěn, tyčících nad údolím zelenkavé Neretvy. Samotné srdce pohoří je pak tvořeno dvěmi výraznými hřbety, mezi nimiž se rozkládá kouzelná krasová plošina, rozbrázděná tajuplnými závrty a propastmi. Přechod celého masívu je klasickým balkánským dobrodružstvím plným dalekých obzorů, vysokého nebe a liduprázdné pohody.

Ferrata „po bosensku“

Není krásnějšího vstupu do pohoří Čvrsnica, než cesta přes impozantní kaňon s kouzelným názvem Diva Grabovica. Je až s podivem, že tento jedinečný přírodní výtvor již dávno není na čelním místě seznamu nejkrásnějších míst Balkánu. Přístup je navíc snadný a pohodlný. Stačí od stejnojmenné přehradní hráze vyjet po makadamové cestě k několika stavením malé osady, která tvoří vstupní bránu do kaňonu. Výlet do světa kolmých stěn a bujné vegetace lze obohatit o první zajištěnou bosenskou cestu, vedoucí v šedých vertikálách masívu Veliki kuk. Turistická cesta kaňonem Diva Grabovica je poměrně slušně vyznačena a v první fázi vede lesem, později přímo suchým bezvodým dnem kaňonu. Právě zde se před námi  v celé své vápencové velkoleposti prezentuje takřka 1500 m vysoká stěna Veliki kuk, která je snad největší ozdobou celého pohoří. Ovšem samotný kaňon Diva Grabovica nezůstává, co se přírodních krás, o mnoho pozadu. Jeho více jak kilometr vysoké, většinou bujnou vegetací porostlé stupňovité stěny vzbuzují úžas a úctu. Ostatně málokde jinde můžeme být na tak relativně malém území svědky tak výrazných vegetačních rozdílů. Dno kaňonu leží pouhých 200 metrů nad mořem a je typickou ukázkou bujné středomořské vegetace, oproti tomu okraje údolí, dosahující výšky až 2000 m, je územím s výrazně alpínským charakterem.

Turistická cesta se zanedlouho a pro nepozorného poutníka snad i dosti záhadně noří do stinného bukového lesa, odkud stoupá místy dosti strmě k plechové boudě bivaku. Poměrně nové stavení je perfektně vybaveno a pro dokonalý pořádek je vidět, že si zdejší turisté místa skutečně váží. Do boudy se vejde až deset (skladných) horalů, voda teče v bystřince hned za chatou. Pokud byl naším cílem pouze samotný kaňon, tak zde budeme asi končit. Bylo by to však škoda, neboť dobrodružství teprve začíná. Dobře značená pěšina míří dále do stále strmějších hor a po chvíli výstupu dochází k nástupu na „ferratu“. Kdo by snad čekal něco jako „ala dolomity“ bude zklamán, přesto těch několik žebříků (dřevěných!) a ocelových lan prověří naší zdatnost a odolnost k závratím. Několik jištěných úseků vyvede lezce až na okraj skalnatého srázu, odkud pak lze pokračovat dále do hloubi hor.

Ve stopách loupežníků

Po poradě s velkým znalcem těchto hor - Mirsadem Salihagičem-Gorským (mimo jiné spoluautorem jediného česky psaného průvodce po bosenským horách) jsme s kamarády zvolili přístup do hor od východu, tedy právě z údolí Diva Grabovica. Při všech nástupech do pohoří Čvrsnica se nevyhneme velkému výškovému převýšení. Ať již vstupujeme do hor z kterékoli strany, vždy musíme počítat s drastickým náporem na „pajšl“, klouby a tepovou frekvenci.  Rozdíl až 1700 m mezi základnou a samotnými náhorními planinami není nic zvláštního a tak volím výstup právě z této, pravděpodobně nejatraktivnější strany. Rovněž velmi slušné, poměrně nové značení a cesta vedoucí po celé délce stinným lesem je velkým, nikoli bezvýznamným plusem. Díky tomu není i přes značný výškový rozdíl nástup až tak bolestný. Zatímco dopoledne jsme věnovali kaňonu Diva Grabovica a ferratě ve stěně Veliki kuk, pozdně odpolední výstup končí u pěkné prostorné chaty Trsa, sloužící jako perfektní bivak.

Od samotného hlavního „hřebene“ pohoří nás pak dělí pouhých 700 výškových metrů, které navíc díky ranní inverzi a báječným výhledům jak do hloubi doliny Grabovica, tak především ke vzdálené hradbě pohoří Prenj příjemně ubíhají. První zastávkou je jeden z nejznámějších přírodních útvarů pohoří - skalní okno Hajdučki vrata, které najdeme v blízkosti turistické stezky. Podle pověsti museli skalní bránou projít místní loupežnici neboli hajduci. Kdo tak učinil, vyhýbali se mu kulky širokým obloukem. Ale vzhledem k tomu, že zde žádní hajduci již dlouho nepůsobí, nebyl ten oblouk asi až tak široký. Nicméně se jedná o velmi působivé místo se zajímavými horskými scenériemi. Cesta napříč pohořím však vede dále. A hned další zastávka je veskrze příjemným bodem putování. Okrouhlé jezero Crvenjak je nejen chladivým osvěžením, ale na dlouhou dobu jediným zdrojem zde tolik vzácné vody.

Veliki Vilinac

Plánovat přechod pohoří Čvrsnica znamená pohybovat se v horách tak, aby každý bivak byl pokud možno v blízkosti vody. A to není v těchto krasových horách nijak jednoduché. Díky „vyfasované“ mapě, kde máme zakreslené všechny možné zdroje vody víme, že cílem dalšího dne přechodu bude bývalá turistická chata Vilinac. Ovšem ještě než tam dorazíme, čeká nás výstup na jeden z tvarově nejkrásnějších vrcholů pohoří - Veliki Vilinac (2118 m). Oproti nejvyššímu vrcholu Pločno totiž samotný vršek nehyzdí žádné stavení či antény vojenské stanice. Samotný vrchol leží poněkud stranou „hřebenové“ cesty, batohy tedy necháváme na velké hromadě a vzhůru k bosenskému nebi stoupáme jen polehku. Veliki Vilinac je výraznou a značně osamělou pyramidou a díky tomu je z vrcholu na místní poměry naprosto jedinečný kruhový rozhled.

Ruiny chaty Planinarski dom Vilinac (vypálena za války v r. 1993) pak již leží nedaleko odtud. V současné době již probíhají rekonstrukční práce, v době naší návštěvy zde však vládl značný nepořádek a nebyl to věru moc povzbudivý pohled. Naštěstí nedaleko chaty lze nalézt pár pěkných míst pro táboření, rovněž slibovaná voda se nalézá ve velkém betonovém tanku. Pozdního odpoledne využívám k průzkumu dalšího průběhu cesty. A hned po několika stovkách metrů je mi jasné, že to nebude nijak snadné. Značení v horách Čvrsnica mají starosti jednotlivá PDS (planinarsko družstvo).

Zatímco severní a východní část patří do správy agilního Jablanického spolku, zbytek pohoří pravděpodobně jiné sekci, která jaksi poněkud „zaspala“. Staré omšelé značení pamatuje asi ještě bývalou Jugoslavii a tak není jasné, jak se bude další postup odvíjet. A skutečně je tomu tak. Následujícího dne se podaří hned po pár kilometrech na orientačně velmi nepřehledném rozcestí (zcela nečitelné nápisy na kamenech) zabloudit, naštěstí se cestu „do pekel“ podaří zavčas odhalit. Tím peklem se může stát např. přechod do oblasti Zagavlje, která údajně není ještě zcela bezpečným územím (rozsáhlé zaminování).

Návrat zpět k bloudivému rozcestí zabere dobrou hodinu a stojí pod horkým balkánským sluncem nemálo sil. Nejen tato časová ztráta, ale také nijak lákavý vzhled nejvyššího vrcholu pohoří Čvrsnica - Ploče (2226 m, velká vojenská základna) způsobuje, že se vrcholu vyhýbáme širokým obloukem a míříme rovnou do severozápadní části pohoří. Dosažení rozsáhlé planě Dugo polje je kličkovanou lesem, především závěrečný pochod po loukách je doslova nekonečný. Jistou monotónnost zachraňují zpětné pohledy na pohoří Čvrsnica, které se odtud prezentuje jako strmý skalnatý val. Konec přechodu je u velkého Blidinjského jezera, ležícího na náhorní planině Dugo polje pod dalším významným bosenským pohořím Vran. Slovo „pohoří“ je však spíše nadsázkou, neboť to je tvořeno jen jedním, více jak 2000 m vysokým vrcholem.

Mapy a průvodce

Na našem trhu existuje v současnosti jediný, dobře napsaný průvodce Bosna a Hercegovina/Černá Hora z nakl. SKY. Spoluautorem horského průvodce je také zmiňovaný Mirsad Salihagič - Gorsky. Ten také vlastní asi jedinou turistickou mapu oblasti, kterou je možné na požádání zkopírovat. Seženeme jej v Jablanici, nejlépe v kavárně Ruža (telefon +387 61467922).

Lze na celé trase přespávat na chatách, v hotelech či penzionech? ne

Ubytování a jídlo:

Přístup na začátek: Z České republiky se do Bosny a Hercegoviny žádným přímým vlakovým či autobusovým spojem nedostaneme. Možným řešením je dojezd sezónními autobusovými linkami do Chorvatska (např. Split), odkud pokračuje několik místních spojů přes Ploče a Mostar do Sarajeva. Přepravu vlastním dopravním prostředkem vedeme po ose Praha (Brno) - Budapešť - Banja Luka - Jablanac.

Orientační rozpis po dnech:

Odkaz na trasový soubor z GPS: ke stažení

Další možnosti túr v okolí:

Přechod pohoří Visočnica v Bosně a Hercegovině

Autor popisu: Ivo Petr


16.05.2017, Ivo Petr


Diskuse


radek
radek

Na netu kolují topografické mapy celé jugoslávie v měřítku 1:50 000 a chorvatsko s černou horou dokonce 1:25 000. většinou ruské nebo srbské servery - kdo hledá najde!

16. 05. 2017, 13:01:22
Jiří
Jiří

Dobrý den. Jsem skialpinista a v únoru odjíždím na Erasmus do Splitu, takže přijdu o ty nejkrásnější podmínky na sjíždění žlabů v Tatrách apod. Chci si vzít do SPlitu lyže s tím, že bych ještě březen lítal tam. Nevíte jaké jsou tam sněhové podmínky v březnu. Díky :)

05. 12. 2018, 23:22:31

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 

RSS této diskuze

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ