HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

ZAJÍMAVÉ VYBAVENÍ

↓NEJNOVĚJŠÍ DISKUSNÍ PŘÍSPĚVKY↓

Trek v Paria River Canyon v USA

Trek v Paria River Canyon v USA

Když si z jedné chytré knížky obkreslujeme nedokonalou mapku treku Paria River Canyonem, je nám jasné, že tohle bude naše další americké dobrodrůžo.



Utah, USA

Název anglicky: Hiking Trail Paria River Canyon

Základní trasa: White House Spring - Paria Canyon - Buckskin Gulch

Druh treku/túry: 1-denní, 2-denní

Obvyklý počet dní: 1

Délka: 25 km

Vhodné měsíce: VI, VII, VIII, IX

Povolení, poplatky, omezení, zákazy:

Nejvyšší bod: 1200 m

Obtížnost: Mírně náročný

Pohyb po ledovci nebo sněhových polích: ne

Obsahuje horolezecké úseky obtížnosti: nejsou

Potřebné vybavení:

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém. Dále pak věci na spaní (stan, spacák, karimatka) a vaření (ešus, vařič, plynová kartuše atd.)

Paria CanyonParia Canyon

(Autor fotografií: Denisa Kvaltínová)

Popis:

Vermilion Cliffs & Paria Canyon je místo pro "ostřílené hikery", neznačené a bez pořádných map. Tedy alespoň tehdá. S povzdechem vzpomeneme dokonalé mapy Klubu českých turistů…

Kaňon, z něhož není úniku

Pojali jsme bohatýrský plán jednodenního výletu, kdy bychom prošli kus Paria Canynonem a z něj pak odbočili do kaňonu Buckskin Gulch (Jelenicová rokle). Tenhle kaňon je označován jako nejdelší a nejhlubší na jihozápadě. Když se do něj pustíte, čeká vás tak 20 km chůze bahnem a ledovou vodou, a utéct z něj nemůžete. Tedy až na jednu výjimku, zvanou Middle route.

Hloubka Buckskinu, díky které budete mít za chvíli vykloubený krk, je kolem 100 metrů, někdy i více. Ve chvíli, kdy si uvědomíte, jak vysoké ty stěny kolem jsou, vám zamrazí a pochopíte, proč riziko tzv. flash floods není dobré podceňovat. Tyhle náhlé záplavy jsou totiž v kaňonu, z kterého nemůžete hned vylézt, pěkný prevít. O kus dál zaprší, okolní poušť vodu nedokáže vsáknout a voda z ní steče do kaňonu, kde se valí takovou rychlostí, že je u vás dřív, než řeknete švec.

Ledová voda na bosé nohy

Za ranního kuropění jdeme od silnice 2 míle prašnou cestou k White House Spring – totiž odtud začíná trek podél řeky Paria. Když řeku napodruhé skoro ani nepřeskočím, sundávám raději boty a brodím ji. Ze začátku počítám kolikrát, ale po čísle 30 mě to přestává bavit... Kaňon se zužuje, stěny zvyšují, slunce dolů nedopadne a voda studí. Moc. Mám akupresuru s akupunkturou zdarma, kamínky masírují, pichlavé keříky píchají.

Brodíme, fotíme a snažíme se jít rychle, protože toho máme před sebou dnes hodně. A tak jsme v tom spěchu asi přešli odbočku do kaňonu Buckskin Gulch. Díváme se na ten cár papíru, kterému říkáme vznosně mapa: "No jo, jsme tak 3 km za!" Vracíme se zpátky a opravdu ji pak najdeme plnou bahna, jakoby se tam válela prasata. "Jejky a jak je to bahnisko ledový!"

Je už po jedné hodině, v nohou máme zhruba 21 kiláků, a tak si říkáme, že do soutěsky jenom tak nakoukneme. "Ale tady je to krásný. Jé a tady, podívej, je to tu ještě vyšší, barevnější a vrásčitější!. Půjdem ještě kousek, ne?"

Nakonec, když přešplháme balvany, které sem sjely po nějakém velkém dešti, a mineme spadlou, už rozkládají se srnku (teď chápu, proč se kaňonu říká jelenicová rokle!). Rozhodneme se, že buďto najdeme tzv. Middle route, která umožňuje únik z jinak 20 km dlouhého kaňonu, anebo ho budeme muset projít celý. Jdeme a jdeme, oči si můžeme vykoukat, až nakonec objevíme skálu a na ní "mužika", kamennou značku. "Hurá - Middle route nalezena!"

Díkybohu, silnice!

Skála byla slezitelná a nahoře nás čekalo nemilé překvápko: čekali jsme planinu, ale před námi se tyčí vysoký a dlouhý skalní masív. A tak jsme si určili sever a hrajeme si na indiány: stopujeme, kudy ti farmáři a krávy chodí domů. Písek, skály, hluboký písek a kaktusy, to je naše cesta. Je mi špatně, na omdlení, jsem už hrozivě unavená a ten hloupý hluboký písek mi chůzi ještě ztěžuje...

Vody máme jen pár loků, jídlo došlo a my musíme spěchat, protože nám pomalu začíná zapadat sluníčko. Z bivaku bez vybavení v poušti, v těchto studených jarních nocích, bych nadšená rozhodně nebyla...

Stopaři jsme zřejmě dobří, protože jsme narazili na písečnou cestu, pak ohrady, a nakonec i v dálce vidíme silnici. K autu jsme se doplazili už za tmy, úplně zdrchaní, s pusou tak vyschlou, že jsme nemohli ani mluvit. Na sedačky jsme padli jako podťatý a dlouho, dlouho seděli, než jsme mohli vstát a jít si uvařit čaj a večeři. Ono 12 hodin ostrou chůzí v těžkém terénu a bez přestávky dá i trénovanému člověku zabrat... a my už teď víme, že na tenhle "vejlet" budeme vzpomínat do konce života...

Takže co z toho vyplývá? Opatřit si lepší mapu, mít víc vody a možná si raději vzít i věci na bivak v poušti.

Pár tipů

Dnes bych se před samotným trekem více věnovala webům:

Web rangerů (BLM) – oficiální státní stránky, permity, praktické info (např. o kempech, vodě, flash floods, atd.)

Topomapy oblasti

Předpověď vodnatosti – hrozí mi na mém treku flash floods (náhlé záplavy)?

Web Slot Canyons – všechny uzoulinké kaňony jihozápadu do kterých blázni, zvaní kaňonýři, lezou.

Pokud budete chtít využít tzv. Middle route, nepřejděte v poušti skalní masív, ve kterém se skrývá Cobra Arch. My jsme ho minuli, tou dobou jsme už na přírodní krásy neměli síly, ale podle fotek stojí za vidění.

Lze na celé trase přespávat na chatách, v hotelech či penzionech? ne

Ubytování a jídlo:

Pozor na vodu – pitná v Buckskin Gulchi není, takže s sebou! A na tu, která se valí z nebe, si dejte dvakrát tak pozor!

Přístup na začátek: Jak se sem dostat? Stát Utah, na sever od Grand Canonu, na silnici č. 89 mezi městy Kanab a Page.

Orientační rozpis po dnech:

Další možnosti túr v okolí:

Trek na Alajašce v Brooksově pohoří do vesnice Anaktuvuk Pass

Autor popisu: Denisa Kvaltínová

 


05.10.2017,


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ