HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

ZAJÍMAVÉ VYBAVENÍ

↓NEJNOVĚJŠÍ DISKUSNÍ PŘÍSPĚVKY↓

Přechod pohoří Bolkar

Přechod pohoří Bolkar

 

Bolkar tvoří dominantní řetěz třítisícových štítů, jenž převyšují okolí o téměř 1000 metrů.

 



Taurus, Turecko

Název anglicky: Trekking in Bolkar Mountains

Základní trasa: Tekir - Elmali -Kiziltepe - Maden - Karagöl - Darbogaz

Druh treku/túry:

Obvyklý počet dní: 5

Délka: 50 km

Vhodné měsíce: IX, VIII, VII, VI

Povolení, poplatky, omezení, zákazy: ne

Nejvyšší bod: 3050 m

Obtížnost: Lehký – pro úplné začátečníky

Pohyb po ledovci nebo sněhových polích: ne

Obsahuje horolezecké úseky obtížnosti: nejsou

Potřebné vybavení:

Běžná výstroj pro vysokohorskou turistiku, stan, pohorky, šusťákovka. Pohyb mohou usnadnit trekové hůlky.

Popis:

Bolkar Daglari (Pohoří Bolkar) je turecký název pro nejvyšší část oblasti, která byla ve starověku známa jako Kilikijský Taurus. Někdy bývají pod tento název nesprávně zahrnovány všechny hory tyčící se v prostoru mezi řekami Göksu na západě a Pozanti na východě. Ve skutečnosti tvoří ovšem Bolkar pouze dominantní řetěz třítisícových štítů, jenž převyšují okolí o téměř 1000 metrů. Jedná se o pohoří utvářené především z vápencových a dolomitových sedimentů. Na tvorbě jeho topografie se podílely i ledovce a intenzivní krasová činnost.

Od sousedního pohoří Aladaglar odděluje Bolkar legendární Kilikijská Brána (1050 m). Trek napříč pohořím Bolkar začíná ve vesničce Tekir (1600 m). Odtud vede první etapa údolím Elmali k tábořišti ve výšce 2200 m. Další úsek stoupá přes sedlo Koca Gedik (3050 m) pod hlavní hřeben Bolkaru, kde leží pod štítem Kiziltepe stejnojmenné tábořiště (2800 m). Okolní rozlehlá vrcholová planina slouží v létě domorodcům z vesnic pod horami jako pastviny. Jejich sezónní ležení se nachází poblíž plesa s oblíbeným tureckým názvem Karagöl (Černé jezero) a tvoří jej tradiční bílé stany a primitivní přístřešky.

Z Kiziltepe lze pokračovat k tábořišti Yalaklar, které je nejvhodnější základnou pro horolezecký výstup na nejvyšší bod pohoří - Medetsiz (3524 m). Hlouběji do pohoří Bolkar, kde leží většina ledovcových jezer, odtud však proniknout nelze. Je třeba použít dvoudenní okliku přes vesnici Maden, což znamená sestoupit do výšky 1665 metrů a pak se znovu vyšplhat do hor údolím Arpalik, které končí u tábořiště jménem Meydan (2400 m). Klasická túra přes Bolkar odtud pokračuje kolem dalšího velkého jezera s názvem Karagöl a končí u ples Çini Göl a Ala Göl pod vrcholem Geyik Tepe (3277 m).

Z tábořiště Meydan se lze poté snadno vrátit do civilizace sestupem do osady Darbogaz, která má pravidelné spojení s městečkem Ulukişla. Celý trek zabere čtyři až pět dnů poměrně náročného pochodu. Nejstrmější úseky si lze usnadnit najmutím osla nebo muly na nesení batohů. Pokud nechcete hory přecházet celé, ale pouze do nich nahlédnout, pak se jako nejlepší alternativa jeví dvoudenní výlet z tábořiště Meydan k některému z jezírek.

Lze na celé trase přespávat na chatách, v hotelech či penzionech?

Ubytování a jídlo:

Nutný vlastní stan a zásoby. Vesnické obchůdky (Tekir, Maden) nabízejí jen sušenky a čokoládu. Od pastevců v horách lze dokoupit sýr, jogurt a chlebové placky. U všech tábořišť se nachází pramen vody. Nejbližší hotely stojí ve městě Tarsus.

Přístup na začátek: Tekir leží u frekventované silnice z Pozanti do města Tarsus a snadno se sem dostanete mikrobusem.

Přístup z konce: Zpět do civilizace se lze z obce Darbogaz vrátit rovněž mikrobusem.

Orientační rozpis po dnech:

  1. Tekir – Elmali
  2. Elmali – Kiziltepe
  3. Kiziltepe – Maden
  4. Maden – Karagöl
  5. Karagöl – Darbogaz

Odkaz na trasový soubor z GPS: ke stažení

Další možnosti túr v okolí:

Místo z Tekiru je možné na trek vyrazit z vesničky Horoz, která leží více na sever a je hůře dostupná veřejnou dopravou. Tábořiště Kiziltepe je odtud vzdálené jeden den cesty. Do pohoří lze také vyrazit od západu z obce Halkapinar nebo Ivriz a poté pokračovat k hoře Aydos (3480 m). Jedná se o méně frekventovanou část pohoří. Cesty jsou zde méně exponované, ale orientace v terénu poměrně náročná. U Ivrizu se nachází unikátní chetitský reliéf, ruiny byzantského kostela a velká skalní brána.

Autor popisu: Zdeněk Micka


08.01.2008, Redakce


Diskuse


Proč zbytečně scházet z Kyziltepe na Meydan ? Kdo se vyhrabal na Kyziltepe (dali jsme na těžko převýšení asi 1700 za den) už musí zvádnout jít údolím dál pod Medetsiz, ten přejít a sejít k jezerům Karagol a Cinigol. Odtud se dá pokračovat ještě dál do "Tibetu", nebo přinejmenším "Mongolska". Za mapu pod článkem dík, pomohla. Šli jsme z Horoz - Koyu, ale první Karagol úspěšně minuli. Fotky: Já jsem na vrcholu byl bez jakéhokoliv vybavení letos v srpnu. Technické potíže se nevyskytly, jenom bylo potřeba dávat pozor v sutích a měli jsme trochu problémy s výškou. Moc pěkné je projít si cestu od severního úbočí po západní. Fotky: http://visnakovo.rajce.idnes.cz/Turecko_-_Ala_Daglari%2C_Ercyias_Dagi_a_Bolkar_Daglari/
16. 11. 2010, 19:59:59
Višňák
Višňák
Pardon, nějak se mi sem přimotal text, co jsem psal pod článek o výstupu na Ercyias
16. 11. 2010, 20:07:11
Potvrzuji, že je nesmysl scházet do Meydanu. Medetsiz se dá normálně vylézt bez jakýchkoliv potíží. Jenom je to trochu těžší na orientaci, na hřeben je potřeba vylézt východně od Medetsize, pak dál je to už neprostupné (musel jsem se asi hodinu a půl vracet). Po hřebeni je to pak dál bezproblematické, místy tam vede cesta a dokonce je asi dvě hodiny za vrcholem nepoužívané obydlí. Je třeba ale z hřebene sejít před horou Egerkaya, sice to vypadá, že to dál půjde po hřebeni, ale brzo za tímto vrcholem začnou skály a nejde jít dál a je nutné se vrátit. Doporučuju to obejít severem, co jsem z vrchu viděl. V srpnu je tam hrozně málo vody (zkuste pastevce, jinak jsem pil z Jezer). Za pět dní jsem nepotkal jediného turistu a jenom pár pastevců, je to tu opravdu opuštěné. Dá se pak pokračovat k hoře Aydos (u které už není žádná voda), jak píše Višňák, ale je to tam od Karagöl dva dny ostrého celodenního pochodu (včetně sestupu, který je z Aydos kompletně po cestě. Při něm se nenechte zmást takovou úzkou vysokou branou už skoro v údolí a držte se cesty). Krajina je to ale docela bizarní.
17. 10. 2013, 22:21:28

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 

RSS této diskuze

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ