HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

↓NEJNOVĚJŠÍ DISKUSNÍ PŘÍSPĚVKY↓

Trek přes černou lávu hory Tendürek

 

Vyhaslá sopka Tendürek (turecky Tendürük Dagi, v literatuře též Tendurek Dagh, Tandurek a pod.) leží úplně na východě Turecka a její východní svah se již téměř dotýká hranice s Íránem. Na rozdíl od asi 50 kilometrů vzdáleného Araratu nejeví o tento vrchol turisté doposud žádný zájem.

 



Arménská vysočina, Turecko

Název anglicky: Trekking in the Tendürek black lava field

Základní trasa: Yukaritütek - Gülizar - západního vrchol - jezero na východním vrcholu - Somkaya

Druh treku/túry:

Obvyklý počet dní: 3

Délka: 35 km

Vhodné měsíce: X, IX, VIII, VII

Povolení, poplatky, omezení, zákazy: Oficiálně není na rozdíl od blízkého Araratu potřeba. Ovšem díky poloze hory nedaleko íránské hranice a problémům s kurdskými povstalci v tomto regionu lze očekávat komplikace ze strany turecké armády a při setkání s hlídkami jadarmy (četnictvo). Na kontrolních stanovištích, kterými jsou okolní silnice posety, se raději o svém záměru nezmiňujte. Doporučuji také zahájit výstup beze svědků, nejlépe výsadkem z taxi nebo dolmuşe mimo obydlená místa.

Obtížnost: Mírně náročný

Pohyb po ledovci nebo sněhových polích: ne

Obsahuje horolezecké úseky obtížnosti: nejsou

Potřebné vybavení:

Stan a kvalitní pohorky do náročného skalnatého terénu. Doporučuji celokožený model s gumovým lemem, neboť ostrá rozpraskaná láva dává po celou výpravu botám pěkně zabrat.Hodit se mohou trekové hůlky. Přelézání ostrých lávových proudů s batohem na zádech usnadní i lehké cyklistické rukavice chránící před odřením dlaň.

Popis:

Vyhaslá sopka Tendürek (turecky Tendürük Dagi, v literatuře též Tendurek Dagh, Tandurek a pod.) leží úplně na východě Turecka a její východní svah se již téměř dotýká hranice s Íránem. Na rozdíl od asi 50 kilometrů vzdáleného Araratu nejeví o tento vrchol turisté doposud žádný zájem.To je způsobeno mnoha faktory. Mimo jiné odlehlostí hory, bezpečností situací v regionu a nedostatkem informací o tomto koutu země.

V budoucnu se to však patrně změní, neboť Tendürek sice nemůže konkurovat mnohem známějším vrcholům ve svém okolí výškou a majestátní siluetou, ale přesto má co nabídnout. Z jeho svahů je neopakovatelný výhled na okolní sopečnou krajinu i biblický Ararat a jeden z jeho vrcholových kráterů skrývá horké jezírko, jehož krásou se dodnes kochají jen kurdští pastevci. Tendürek patří k nejrozlehlejším vulkánům Arménské vysočiny. Černé lávové proudy vytvářejí na úpatí této hory obrovské kamenné moře o rozloze neuvěřitelných 500 kilometrů čtverečních. Anglický misionář W.A.Wigram, který působil v této oblasti počátkem minulého století, byl tímto přírodním výtvorem naprosto ohromen a ve svém spise The Crade of Mankind jej výstižně označil za „černý ledovec“. K poslední velké erupci vulkánu došlo teprve nedávno, přibližně před 2500 lety.

Sopka se navíc ohlásila výbuchem plynu ještě roku 1855 n. l.. Do budoucna patrně nelze vyloučit další projevy doznívající sopečné činnosti. Horu tvoří celkem dva výrazné vrcholy. Nejvyšší je západní kráter (turecky Büyük T., tj. Velký Tedürek), který bývá někdy nazýván Cehennem Tepe. Měří 3584 metrů (starší zdroje uvádějí 3533 m).Nejvyšší bod kaldery se nachází na jejím východním okraji. Východnímu kráteru (asi 3242 m) se říká též Tendürek Gölü (Jezero Tendürek), neboť obsahuje jezírko teplé vody. Na některých mapách se lze setkat i s tureckým jménem Küçük T. (Malý Tendürek). Geologové počítají k vyhaslé sopce Tendürek ještě kráter Gülizar Tepe (2960 m), jenž se zvedá ze severozápadního úbočí hory.

Všechny tři zmíněné vrcholy jsou seřazeny pěkně za sebou ve směru od západu k východu, takže je lze při přechodu hory postupně všechny navštívit. Svahy vulkánu Tendürek nejsou nikde nijak zvlášť strmé, přesto je pohyb po nich občas velmi nesnadný a místy téměř nemožný. Důvodem jsou nekonečné proudy rozpraskané lávy, které lze jen s námahou zdolat. Ostré čedičové bloky měří do výšky i několik metrů a často se táhnou v délce mnoha kilometrů jako hradba. Dobře patrné je to například i při pohledu ze silnice Dogubayazit -Van u íránské hranice, již jeden z lávových výlevů lemuje. Tento pohled také patrně všechny případné zájemce o zdolání hory dostatečně odrazuje.

Ostatním doporučuji nespoléhat na jakékoli podrobné mapy (na kterých neprostupné lávové proudy nejsou nijak označeny), ale před cestou prostudovat satelitní snímky, kde jsou černá lávová pole dobře patrná. Jediný pohled napoví, že nejsnadnější přístup k vrcholům nabízí severní svah. Po krátkém serfování naleznete také určitě přesnou polohu kráteru Gülizar Tepe. Ten se tyčí nad vesnicí Yukaritütek na severozápadním úbočí hory Tendürek. Zde zahájíme třídenní trek.

Druhý den pochodu zdoláme hlavní vrchol, který tvoří asi půlkilometrový kráter lemovaný trachytovými skalisky a následně přespíme u jezírka v kráteru východněji položeného vedlejšího vrcholu sopky. To nejtěžší však čeká až na konci treku. Je třeba nezabloudit v bludišti čedičové lávy na severovýchodním úbočí hory a dostat se buď do vesnice Somkaya nebo alespoň k silnice Dogubayazit - Van (2640 m). Nejlépe je držet se cest, na které při sestupu svahem narazíte a nebo najmout průvodce z řad místních pastevců.

Lze na celé trase přespávat na chatách, v hotelech či penzionech?

Ubytování a jídlo:

Nezbytný je vlastní stan i jídlo. Koncem léta mohou být problémy s doplňováním vody z přírodních zdrojů. Na trase lze však občas potkat kurdské pastevce a využít jejich pohostinnosti.

Přístup na začátek: Z Dogubayazitu lze do sirných lázní Diyadin občas dojet i dolmuşem, jinak nezbývá než najmout taxi nebo se nechat vysadit z dálkového busu na hlavní silnici spojující města Dogubayazit a Agri u odbočky na Diyadin a dál stopovat. Z Diyadinu stoupá cesta do asi 15 kilometrů vzdálené vesnice Yukaritütek přes obce Boyalan a Rahmanlu. Na trase lze občas stopnout traktor, ale nejlépe je najmout auto a tím se nechat vyvézt ještě kousek nad vesnici.

Přístup z konce: Při sestupu z vrcholu na konci treku se držte cest, na které narazíte v dolní části svahu. Přivedou vás buď do obce Somkaya nebo přímo k relativně frekventované silnici spojující Dogubayazit s městem Van.

Orientační rozpis po dnech:

  1. vesnice Yukaritütek - Gülizar
  2. západní vrchol - jezero na východním vrcholu
  3. sestup do vesnice Somkaya nebo k silnici pod východním svahem

Odkaz na trasový soubor z GPS: ke stažení

Další možnosti túr v okolí:

Podle některých map vede na hlavní vrchol též cesta úžlabinou Cehennem Deresi v jižním svahu. Její začátek je v odlehlé osadě Aşagiugur. Stejné mapy obvykle ukazují, že i na výhodní vrchol (Malý Tenderük) vede velmi dlouhá jižní cesta od vesnice Aşagiyaniktaş. Z obou vrcholů lze patrně sestoupit (nebo naopak trek zahájit) také přes obec Binkaya, která leží pod severním svahem, blíže od Dogubayazitu nežli lázně Diyadin. Uvádím tyto možnosti jen pro případ, že by se vám nepodařilo projet přes vojenská kontrolní stanoviště na cestě do lázní Diyadin a nechtěli se přesto výstupu vzdát. Mimochodem, v blízkém  okolí se nachází řada dalších poměrně vysokých hor, ale kvůli neschůdnému terénu a málo atraktivní siluetě příliš nelákají. Výraznějším dojmem působí snad jen 2441 metrů vysoký Gövük Tepe, který se tyčí přímo nad lázněmi Diyadin, takže lze výlet k této hoře snadno spojit s popisovaným trekem. Skutečně zajímavý terén však leží dále na západ od hory Tendürek. Jedná se o hřeben Hüdavendigar Dagi (Koçbaşi Tepe 3511 m) a Sariçiçek Dagi (doslova Pohoří žlutých květů, 3446 m). Tato pohoří bývají na méně podrobných mapách často označena souhrnným názvem Ala Daglari. Nejsou sopečného původu a mají zcela jiný charakter nežli Tendürek Jedná se o zatím velmi málo známou část východního Turecka, kde pramení řeka Tigris, zde nesoucí ještě jméno Murat. Snad i proto se výškové údaje v této oblasti dosti liší ve všech dostupných zdrojích. Zatímco většina automap obsahuje pouze bezejmennou kótu 3255 a pod., některé podrobné mapy zaznamenávají několik mnohem vyšších štítů, nejvyšší má docela zajímavou hodnotu 3539 m (čtverec č. 6 od Kartographischer Verlag, 1:50 000). Pro zajímavost ještě dodávám, že nepříliš spolehlivá česká publikace Světová pohoří (J. Šlégl a kolektiv) jde v díle věnovaném Asii dokonce tak daleko, že nabízí dvě mapky této oblasti, pokaždé s jiným výškovým údajem (3542 a 3518 metrů, str. 27 a 28). V textu se pak ještě navíc v souvislosti s pohořím Ala Daglari mluví také o jakési blíže nespecifikované hoře Kochiran Dagi (str. 27), jíž je přisuzována výška 3688 metrů!?

Autor popisu: Zdeněk Micka


24.08.2008, Redakce


Diskuse


Ahoj, zajima me jestli jsi tam byl nebo znas nekoho kdo vrchol navstivil. Myslim ze vrcholy Tendurku jsou oficialne zakazane. Vojta
21. 11. 2011, 18:21:11

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 

RSS této diskuze

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ