HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

• TRÉNINK A ZDRAVÍ

ZAJÍMAVÉ VYBAVENÍ

↓NEJNOVĚJŠÍ DISKUSNÍ PŘÍSPĚVKY↓

Českou výpravu na Špicberkách napadl medvěd, nakonec jej zastřelili. Jak takové situaci předcházet?

Českou výpravu na Špicberkách napadl medvěd, nakonec jej zastřelili. Jak takové situaci předcházet?

Česká výprava kempovala v oblasti Templefjorden. Zabezpečila přes noc stany poplašným zařízením. Medvěd se tam však dostal, aniž by spustil alarm. Vytáhl jednoho člena výpravy ven. Nakonec jej postřelila žena z vedlejšího stanu. Muž utrpěl pouze lehká zranění, zraněný medvěd se odplazil a byl zabit o hodinu později místní policií.



Vyšetřování případu střetu medvěda s českými turisty na Špicberkách stále probíhá, nicméně je pravděpodobné, že oficiálně nebudou členové výpravy stíháni za neadekvátní střelbu. Podle oficiálních pravidel je totiž v zásadě dostatečné mít s sebou střelnou zbraň a přes noc nainstalované poplašné zařízení. Jako v mnoha jiných situacích, ale narážíme na to, že „technická“ či „oficiální“ stránka věci se od praxe v mnohém liší.

Poplašné zařízení kolem stanů funguje následovně: na několik tyčí se připevní patrony s pojistkou. Ty se pak propojí lankem, které pokud se protrhne (projde jím medvěd či jiné zvíře), uvolní pojistku a patrona vybuchne, se světlem či bez v závislosti na typu náboje. Rána medvěda vystraší a ten uteče.

Když oficiálně požadovaná výbava nestačí

Začněme u poplašného zařízení, jenž je oficiálně dostatečné, ale jehož spolehlivost zdaleka není stoprocentní. Za prvé není nikdy jisté, že se medvěd poleká. Za druhé není zaručeno, že se vůbec spustí: zvláště ve velkých mrazech technika selhává. Za třetí jako několik jiných i tento případ ukázal, že nastavení správné výšky drátu není jednoduché (někdy se proto nastaví dráty dva, každý v jiné výšce; to ale vyžaduje dvojnásobné množství munice, která není ani levná, ani snadno dostupná).

V březnu průměrných –16 stupňů navíc práci s drátem a kovem nijak neusnadňuje a (zejména bez zkušeností) není těžké nastavit poplašné zařízení špatně. A nakonec se (byť s malou pravděpodobností, ale přece) může stát i to, že chytrý medvěd si drátu všimne a překročí ho, případně podleze. Pouhé poplašné zařízení tedy vždy znamená určité riziko. Proto se v praxi používá systém hlídek, které medvěda zaznamenají již z dálky a mohou patřičně reagovat – podle situace se rychle vzdálit z místa (a mít pokud možno medvěda stále na očích), případně snažit se ho vystrašit.

Střelba by potom měla být až poslední volbou, v situaci přímého ohrožení života. Zejména na místě, kde se výprava zdržovala (v blízkosti zamrzlého fjordu, na kterém bylo pozorováno několik medvědů) není pouhé oficiálně požadované poplašné zařízení dostatečná prevence a dobrá hlídka je naprosto nezbytná.

Podmínky na Špicberkách jsou drsnéPodmínky na Špicberkách jsou drsné

Podcenění situace

Některé zdroje tvrdí, že medvěd přišel během 15 minut, kdy hlídka budila ostatní a připravovala snídani. Na daném místě je ovšem vidět na kilometry daleko, počasí v tu dobu bylo výborné a viditelnost též. V takových podmínkách je s podivem, že hlídka nezaznamenala medvěda mnohem dříve a během několika minut byli všichni překvapeni, když přišel medvěd až ke stanům. Jinde se dočteme, že po páté hodině ranní žádná hlídka nebyla a všichni šli spát. Přestože spoléhat na poplašné zařízení vždy znamená potenciální riziko, v praxi by to za určitých podmínek mohlo být pochopitelné – zejména v menším počtu lidí jsou noční hlídky dlouhodobě relativně vyčerpávající a následné dny s těžkým nákladem v mrazivých podmínkách náročné.

O cílech a záměrech expedice Arctos 5 – Svalbard Eclipse, jejíž člen byl ledním medvědem napaden, jsme psali již před jejich odletem. Hlavním cílem bylo pozorování úplného zatmění Slunce, které bylo v pátek 20. března viditelné jen z úzkého pásu na Zemi na sever od Evropy, z pevniny především ze Špicberků a Faerských ostrovů.

Jak jsem ale již zmínila, na místě, kde výprava tábořila, je pouhá instalace poplašného zařízení hra s ohněm a hlídkovat v 6 lidech jednu noc je za normálních okolností únosné. Která z verzí příběhu je pravdivá vědí pouze samotní členové výpravy. Faktem zůstává, že v době příchodu medvěda nebyl nikdo venku, pušky nebyly při ruce stejně jako revolvery ve stanu, ze kterého medvěd muže vytáhl. Chyba se vyskytla (ať již na straně techniky, lidského faktoru anebo obojího) a v kombinaci s nešťastnou volbou místa tábořiště se bohužel ukázala být (medvědovi) osudnou.

V ideálním případě by stanový tábor neměl ležet v blízkosti pláží a zvláště zamrzlých fjordů. Jsou to oblasti, ve kterých medvědi loví potravu a pravděpodobnost setkání se zvířetem se výrazně zvyšuje. Na druhou stranu ne vždy je na výběr a je důležité, aby terén kolem kempu byl přehledný a případný příchod medvěda byl zaznamenán co nejdříve – a rozsáhlé pláže a zamrzlé fjordy jsou z tohoto hlediska ideální. Často se v terénu musí tyto dva faktory vyvažovat. Oblast Templefjorden, ve které se česká výprava pohybovala, je ale v této době jednoznačně oblastí nebezpečnou.

Stanový táborStanový tábor

Tábor v jámě lvové

Templefjorden je místo, kde se na jaře každoročně vyskytují lední medvědi lovící tuleně. Během několika posledních týdnů zde byli pozorováni minimálně tři – z toho jedna medvědice s mláďaty. Oblast byla na místní poměry hojně navštěvována turisty na sněžných skútrech v rámci organizovaných „polar bear safari“. Vydat se do oblasti, kde se aktuálně medvědi pohybují, vyžaduje extrémně opatrné jednání. A tábořit v této situaci pouhých pár set metrů od zamrzlého fjordu, znamená spát v jámě lvové. Obzvláště nepochopitelná se volba tábořiště jeví ve chvíli, kdy pouhých pár kilometrů od fjordu je rozsáhlé údolí, které je přehledné a pokud by se skupina přesunula jen o kousek dál, riziko setkání s medvědem by se výrazně snížilo.

V rámci lyžařské exkurze jsme oblastí Templefjorden projížděli přibližně týden před českou výpravou. Kemp jsme postavili několik kilometrů od hranice fjordu a i tak jsme měli hlídky po dvou od chvíle, kdy jsme dorazili na místo až do doby, kdy jsme odjížděli. Přes 20 kilometrů lyžování na zamrzlém fjordu jsme několikrát zastavili na skútrech projíždějící průvodce a získávali aktuální informace o místě, kde se medvěd pohybuje. Mnohokrát jsme zastavovali a rozhlíželi dalekohledem, abychom se vyhnuli překvapení či vystrašení medvěda. Měli jsme informace o medvědovi, který žral uloveného tuleně a následně odešel směrem na jihovýchodní pobřeží. Po několika kilometrech jsme medvěda zahlédli v dalekohledu – ležel na kopci na kraji fjordu, v místě, kde začíná ledovcová moréna. Ve velice bezpečné vzdálenosti jsme rychle prošli.

Viděli jsme, že nás medvěd zaznamenal a bez zájmu ležel dál. V tu chvíli jsme se na pár minut zastavili, aby se všichni členové skupiny mohli podívat dalekohledem a zkusit udělat pár fotek. Po pár minutách jsme ale lyžovali dál – příliš dlouhé postávání by mohlo vzbudit medvědovu pozornost. Medvěda jsme měli stále na pozoru, signální i lovecké pušky připravené. Ten den znamenal mnoho zastávek a více či méně rychlého promýšlení situace, včetně záložních plánů. Navíc jsme se snažili vyvážit bezpečnost spolu se zážitkem, které setkání s ledním medvědem přináší – proto ta krátká zastávka s fotoaparáty. Je to opět jeden z dalších choulostivých a rozporuplných faktorů během pobytu v místní přírodě: snaha o minimalizaci rizika a maximalizaci zážitku.

Na Špicberkách nemají přirozeného nepříteleNa Špicberkách nemají přirozeného nepřítele

Souhra nešťastných náhod

Samozřejmě situace nejsou vždy ideální a člověk musí často slevovat a balancovat. To ale zároveň znamená zvyšovat riziko a jeho důsledky. Pravděpodobnost setkání s medvědem je malá, ale když přijde, je to setkání nebezpečné. Podobně jako spuštění laviny: v nebezpečných oblastech se z 95% nic nestane. Problém je, když dojde na oněch 5% a to jsou přesně situace, kterým je nutno předejít, případně se na ně dobře připravit.

Zdá se, že česká výprava (minimálně ten den) z nějakého důvodu podcenila situaci, ve které se nacházela – a mnoho malých chyb vedlo ke smutnému konci. Výběr pozice kempu byla přitom možná chyba největší. Není mi známo, zda informaci o medvědovi čeští turisté měli, či nikoliv. Je to ale jedna věcí, která byť není oficiálně požadována, je zásadní: zjištění aktuálních a přesných informací o místech, do kterých se turisté vydávají. Ať se jedná o výskyt medvědů, stav ledu na zamrzlých fjordech, výskyt trhlin na ledovcích či počasí. Bez těchto informací by se nikdo do divočiny vydat neměl.

Nemyslím si, že by se měl člověk vyhýbat Špicberkám či podobným oblastem. Je ale nutné být opatrný, mít informace a znalosti, promýšlet situace a mít na vědomí bezpečnost vlastní stejně jako bezpečnost medvědů. Jsou to zvířata chráněná, nikoliv pro nic za nic. A cílem pobytu v přírodě by měl být spíše soulad, než stavění jedné ze stran na výši. Být v přírodě není boj, nejde o vítězství ani nejde o to, izolovat přírodu od lidí. Jde o soulad, prožitek, zkušenosti a vzpomínky, které jsou tím cennější, čím méně škody nastane.

Lední medvědi nejsou agresivní zvířata. Spíše než agresivní jsou zvědaví – nemají přirozeného nepřítele a pokud se v terénu vyskytne něco, co neznají, jdou to prozkoumat. Agresivní jednání zvířat přichází tehdy, pokud jsou hladoví, případně pokud se cítí ohroženi. To ale neznamená, že to nejsou zvířata nebezpečná – on když si takový medvěd přijde zjistit, co či kdo to v tom stanu leží, tak to v žádném případě neskončí dobře. Poslední tragická událost z roku 2011, při které zahynul mladý kluk i medvěd, byla v několika ohledech podobná této: šlo o stejnou oblast, skupina neměla noční hlídku, pouze poplašný systém, který se nespustil a hladový medvěd přišel až do tábora kde poranil několik lidí, z nichž jeden zraněním podlehl. Přestože situaci se dalo předejít, nikdo nebyl potrestán, neboť podle zákona je povinný pouze poplašný systém.

Balancování na hranici života a smrti

Špicberky jsou nádherné místo otevřené pro ty, kteří chtějí vidět místní přírodu. Podmínky jsou ale drsné a neúprosné a malé chyby mohou mít fatální důsledky. Nejde jen o medvědy a mrazivé teploty, ale i o izolovanost místa. Pouhých pár kilometrů od města člověk může čekat na pomoc hodinu, ale při špatném počasí také několik desítek hodin. Poraněný člen výpravy prohlásil, že se nebojí se vrátit. Že je mu líto mrtvého medvěda, ale že neudělali nic špatně a šlo pouze o sérii nešťastných náhod.

Přála bych si, aby se členové výpravy alespoň mezi sebou diskutovali svá rozhodnutí a jednání, které je přivedlo do situace, kdy byli ohroženi na životě a nakonec bylo nezbytné zastřelit chráněné zvíře. Jistě, určitá dávka neštěstí přispěla, ale jsou to právě nešťastné náhody, na které bychom měli být připraveni. Vydat se na polární výpravu znamená neustále balancovat. Mnohé situace a otázky nemají jednoznačné odpovědi: existují klady a zápory, které člověk musí zkombinovat a znát důsledky. Není příliš prostoru pro chyby či aroganci. I s léty zkušeností je nezbytné pochybovat, neustále se učit a mít respekt. Arktida může každý den překvapit i ty nejzkušenější a nejpřipravenější.


Autorka Eva Kotašková je sociální antropoložka. V současné době žije na Špicberkách, studuje průvodcovství zaměřené na arktické oblasti a pracuje pro jednu z místních turistických organizací.

Autorem fotografií je Julian Wystryk.


25.03.2015, Eva Kotašková


Diskuse


troll
troll
akorat som pocuval radio a tam to vraveli hned par hodin po tom ako sa to stalo.. tipoval som na poliakov.. a vid tatransky turisti su aj na spicbergach. ten chlapec si moze gratulovat k druhemu zivotu. kvoli takymto blbcom uz vela medvedov museli zastrelit, sa pravdepodobne zacnu menit podmienky a obmedzenia k horsiemu. staci ked som si precital norske komentare k tomu..
25. 03. 2015, 13:43:37
Článek zavání předčasnými spekulacemi a účtem bez hostinského. Pokud vím, ve výpravě byli zkušení lidé, kteří mají za sebou řadu expedic na Špicberkách, což z textu tak nějak vypadlo. Autorka sice neví co se přesně stalo, přitom leccos naznačuje i hodnotí a je jí všechno jasné. Přijde mi to celé trochu zaujaté a minimálně neseriózní.
27. 03. 2015, 01:20:54
Eva
Eva
Cílem článku je především upozornit na to, že oficiálně požadovaná výbava prostě v některých situacích není dostatečně spolehlivá: zejména pokud se kempuje v místě, kde se pohybuje několik lovících medvědů. Mojí snahou bylo analyzovat situaci ze zdrojů, které jsou dostupné a též z pohledu člověka, který na tom místě byl týden předtím: se stanem, na lyžích, na osmidenní túře. Budu více než ráda, pokud se k tomu vyjádří kdokoliv, kdo byl při tom. Protože co se můžeme dočíst v novinách a v rozhoverch se dvěma členy výpravy je, že nikdo neudělal nic špatně, protože se všichni chovali podle oficiálních pravidel. A že medvědi jsou agresivní a loví lidi jako snadnou kořist. Takže tento článek je také reakce na velkou většinu novinových článků, které prezentují situaci v duchu ”agresivních medvědů” a ”nevinných turistů” a na výroky samotných členů výpravy. To prohlášení o medvědech je nesmyslné. A splnění povinné výbavy nikomu nikdo neupírá. A ano, důvody jejich jednání neznám, nebyla jsem při tom. To nic nemění na tom, že kempovat v místě, kde se aktuálně vyskytují lovící medvědi je v každém případě riskantní. A to, že medvěd přišel až ke stanům, aniž by ho kdokoliv či cokoliv zaregistrovalo včas, je jádro problému. Jestli šlo o zkušené nebo nezkušené lidi, není celkem podstatné. Prostě jde o to se z téhle situace poučit a analyzovat ji proto, aby se snad příště riziko napadení člověka či smrti medvěda eliminovalo. Tady nejde o nic jiného. Není to útok na ničí schopnosti či zpochybnění zkušeností a z mého pohledu je článek napsaný relativně emapticky – mimo jiné je několikrát je zmíněno, že je jasné, že ne všechny situace jsou ideální a člověk se v terénu musí vypořádat s ledasčím.
27. 03. 2015, 15:27:38
Chvalim clanek, ja sama bohuzel takovou empatii k te ceske skupine necitim. Podle me, pokud byli opravdu zkuseni, neudelali by zasadni chyby jako stanovani u morskeho ledu a neznalost aktualnich informaci. Na Spicberkach s prestavkami ziju uz dva roky a tato v uvozovkach nehoda byla pro cechy opravdu trapas....
28. 04. 2015, 18:19:24
Také nemohu souhlasit s autorkou, i když snaha reagovat na prvoplánovou vlnu článků masmédií je chvályhodná a správná (vykreslení medvědů v tisku je opravdu zoufalé). Ovšem nelze podobně psát opačně stylem dedukcí a domýšlení, kdy ušlechtilý účel světí použité prostředky. V článku je několikrát naznačeno, že čeští polárníci chybovali víc než je zdrávo a dokonce nejspíš ani neumějí pořádně postavit bezpečnostní signalizaci, natož v noci hlídat. Nic z toho není ověřené. Jsou to spekulace bez konkrétních informací, které by si seriózní autor neměl dovolit. Článek je příkladem špatné novinařiny.
28. 03. 2015, 18:17:19
Také nemohu souhlasit s autorkou, i když snaha reagovat na prvoplánovou vlnu článků masmédií je chvályhodná a správná (vykreslení medvědů v tisku je opravdu zoufalé). Ovšem nelze podobně psát opačně stylem dedukcí a domýšlení, kdy ušlechtilý účel světí použité prostředky. V článku je několikrát naznačeno, že čeští polárníci chybovali víc než je zdrávo a dokonce nejspíš ani neumějí pořádně postavit bezpečnostní signalizaci, natož v noci hlídat. Nic z toho není ověřené. Jsou to spekulace bez konkrétních informací, které by si seriózní autor neměl dovolit. Článek je příkladem špatné novinařiny.
28. 03. 2015, 18:51:36
Libor
Libor
Faktem je, že se medvěd dostal do stanu, takže signalizace nebyla postavena dostatečně a nikdo v té době nehlídal (a nejen pár minut před příchodem medvěda). To nejsou spekulace. Také píše, že je obtížné postavit signalizaci správně, takže v tomto bodu spíše účastníky omlouvá. Málokdo má takové zkušenosti s touto oblastí jako autorka článku. Já s ní souhlasím. Naopak zpochybňovači mi připadají, že toto píší ze známosti s účastníky expedice. Možná o něčem svědčí, že tito sem raději nepíší.
28. 03. 2015, 22:21:56
Protože expedice skončila až tento týden, nikdo se zde dost dobře vyjádřit nemohl. Eva Kotašková je evidentně pozornou studentkou a vykreslila situaci tak, jak by měla v ideálním případě vypadat. POtíž je v tom, že se to málokdy povede a celý pobyt v přírodě je pak sérií větších a menších kompromisů ovlivněných počasím, terénem, únavou, počtem členů týmu a teplotou. Během pozdějšího výslechu na policii jsem spočítal, že jsem strávil ve volné přírodě na Špicberkách přes sedmdesát nocí, z toho 35 v souvislé řadě. Šéf špicberské policie Arild Lyssand po šestihodinovém podrobném výslechu považuje takové zkušenosti za dostatečné a naše kroky a opatření za odůvodněné. Autorka článku celkem správně usoudila, že místo na tábor nebylo ideální, nicméně v minulosti jsem už v lokalitu k táboření využil bez jakékoli nehody; není to tedy tak, že tábořit v Templfjordu automaticky znamená setkání nebo dokonce útok medvěda. V Tempelfjordu se v tu chvíli nacházely další dvě velké skupiny, v jejichž těsné blízkosti však už pro náš tábor nebylo vhodné místo. Přesunuli jsme se tedy asi o sto padsát až dvě stě metrů dál za terénní vlnu, která alespoň částečně chránila tábor před větrem. Po předchozí třídenní bouři, při které dosahoval vítr rychlosti 120km/h jsme měli před větrem stejný respekt, jako před medvědy. Před odchodem z města jsme se úředně informovali jak na stav ledu v zálivech, tak na stav trhlin na ledovcích. Právě stav ledu v Tempelfjordu byl po zmíněné bouři úřednicí guvernéra označen jako špatný a zda půjde překonat či ne záleželo až na místní situaci. Místo pro tábor tedy bylo logickým bodem pro plánování další trasy. Jestli je místo vhodné k táboření nebo ne, těžko říct, nicméně s oblibou ho používají pro své klienty i místní agentury, pro jednu z nichž autorka pracuje. Informaci o aktuálním stavu medvědů v Templfjordu jsme u guvernéra nedostali, byla by ostatně zbytečná, protože u moře se možnost výskytu medvěda předpokládá vždycky. Ohledně hlídek je potřeba říct, že v předchozí bouři utrpěla jedna z členek týmu omrzliny na rukou a byla tedy z hlídek vyjmuta. Pět lidí je v tom případě na aktivní noční hlídku venku cca od devíti večer do šesti ráno v teplotě cca -20°C už málo. Není pravdou, že v den incidentu panovalo ideální počasí, jak píše autorka článku. Z forografií je zřejmé, že ještě dlouho po incidentu visela nad Tempelfjordem oblačnost, která po východu slunce rychle ustupovala a z podmračeného mlžného rána se dopoledne během vyšetřování udělal slunečný den. Ráno bylo podmračené, zamlžené a zejména v období rozednívání byla viditelnost velice omezená. Protože se v loklaitě neukázal žádný medvěd po celé předchozí odpoledne ani celou noc, šla se poslední hlídka ohřát a lehnout si poté, co vzbudila konkrétně mne. Není tedy pravdou, že všichni spali. Zvolili jsme pasivní systém a ano, spolehli na nezbytně nutnou dobu na poplašný systém. Protože předchozí den opakovaně utekl sousední skupině pes a zatoulal se až k našemu tábořišti, instalovali jsme dráty "plotu" cca o 10-20 cm výš (v závisosti na dispozici terénu), aby rakety náhodně nespustil toulavý pes. Protože útočící medvěd byl relativně malý (dvouletá medvědice), kombinace zvýšené ohrady a návštěvy malého medvěda vedla k tomu, že medvěd náhodně podlezl drát, aniž by systém aktivoval. Stejně tak se pod ním podsmýkl i později při bezhlavém útěku. Vzhledem k věku medvěda a jeho útěku nevěřím tomu, že znal konstrukci plotu a byl schopen ji vědomě obelstít. Ačkoli s mnoha názory a soudy autorky ve srovnání se skutečnou situací nelze souhlasit, má nespornou pravdu v tom, že na nehodě se podílela řada drobných odchylek od ideálního stavu, které byly vynuceny okolnostmi. Neočekávám, že to někdo pochopí, zejména pokud v takové situaci nikdy nebyl a narozdíl od autorky ani nebyl v daném prostředí. Před třinácti lety jsem se stal na Špicberkách svědkem preventivního odstřelu hned tří ledních medvědů, aniž by někoho napadli a také se zdůvodněním dodnes nesouhlasím, a to jsem si kvůli tomu vynutil i osobní schůzku s odpovědnými pracovníky guvernéra. Ono je to podobné pohybu v ledovcovém terénu: celý život se připravujete co dělat, až spadnete do trhliny, a pak se snažíte za každou cenu tomu vyhnout. A přes to všechno k tomu někdy dojde, a to i když vás trhlina sama aktivně nevyhledá...
31. 03. 2015, 19:55:23
Jsem rád za reakci vedoucího expedice, protože jasně ukázala, proč celá situace skončila smrtí medvěda. Ono totiž vůbec nezáleží na zkušenostech, to v tomto případě není argument - i zkušený člověk může dělat špatná rozhodnutí a může mu to donekonečna vycházet. Tak především: "Autorka článku celkem správně usoudila, že místo na tábor nebylo ideální, nicméně v minulosti jsem už v lokalitu k táboření využil bez jakékoli nehody; není to tedy tak, že tábořit v Templfjordu automaticky znamená setkání nebo dokonce útok medvěda." Tahle věta vlastně stačí, aby ilustrovala celý problém. Expedice si uvědomovala, že spát na onom místě je riskantní, ale protože risk několikrát předtím vyšel, tak se to risklo zase. V případě, že jde o tak závažnou věc jako napadení ledním medvědem, je tento způsob uvažování neuvěřitelný a ovšem velice typický pro typicky české nerespektování pravidel. "Tempelfjordu se v tu chvíli nacházely další dvě velké skupiny, v jejichž těsné blízkosti však už pro náš tábor nebylo vhodné místo. Ohledně hlídek je potřeba říct, že v předchozí bouři utrpěla jedna z členek týmu omrzliny na rukou a byla tedy z hlídek vyjmuta. Pět lidí je v tom případě na aktivní noční hlídku venku cca od devíti večer do šesti ráno v teplotě cca -20°C už málo." Pokud takto riskuji (blízkost zamrzlého fjordu, v oblasti 4 medvědi), musím být maximálně ostražitý, tedy bedlivě hlídkovat, což v pěti lidech není neproveditelné (neříkám, že komfortní). Mám-li pocit, že nemám dostatek lidí na hlídkování a jsem-li na takto rizikovém místě, pak se mohu spojit s další skupinou a podělit se s nimi o hlídky. Musíme mít na paměti, že hovoříme o místě s jedním z pravděpodobně nejvyšších rizik výskytu ledních medvědů toho času na Svalbardu a tomu by měla odpovídat i opatření. "Informaci o aktuálním stavu medvědů v Templfjordu jsme u guvernéra nedostali, byla by ostatně zbytečná, protože u moře se možnost výskytu medvěda předpokládá vždycky." V tom případě se spoléhat na to, že to opět vyjde a nepřipravit důkladná a důsledná opatření, je závažná chyba. "Protože se v loklaitě neukázal žádný medvěd po celé předchozí odpoledne ani celou noc, šla se poslední hlídka ohřát a lehnout si poté, co vzbudila konkrétně mne." Tou lokalitou je myšleno blízké okolí tábora, kam oko hlídky za tmy dohlédlo? A i kdyby to bylo v létě za světla, znamená to, že když nikdo nezahlédl medvěda, tak to znamená že už nepřijde? Zvlášť když se v lokalitě Templfjordu vyskytovali 4 medvědi, je tento argument nepochopitelný. "Protože předchozí den opakovaně utekl sousední skupině pes a zatoulal se až k našemu tábořišti, instalovali jsme dráty "plotu" cca o 10-20 cm výš (v závisosti na dispozici terénu), aby rakety náhodně nespustil toulavý pes." Raději bych se třikrát za noc vzbudil kvůli toulavému psovi než riskoval setkání s medvědem. Díky reakci vedoucího expedice jsem skutečně pochopil, proč k zabití medvěda došlo. Tady vůbec nejde o to, že v některých situacích nelze jednat ideálně. To nikdo nezpochybňuje. Ale pan Šťovíček tady zmiňuje několik situací a rozhodnutí, které expedice s prominutím odflákla - kdy se spoléhala na štěstí, místo aby provedla opatření odpovídající riziku místa vybraného k přenocování. A to není o tom, že podmínky nedovolovali zachovat se ideálně - z toho, jak situaci popisuje, to šlo. Proto se mi kritika autorky článku zdá zcela odpovídající chybám, které expedice evidentně udělala, přestože z pohledu svalbardského práva k pochybení, které by zasluhovalo trest, nedošlo. Mně by přišlo daleko férovější říct, že série drobných chyb vedla k zabití medvěda. Z uvedeného popisu to však vypadá, že šlo o sérii neovlivnitelných okolností a to není pravda. Život medvědovi to už nevrátí, potěšila by ale sebereflexe, která by dala naději, že příště bude expedice opatrnější a byl by to i příklad pro ostatní cestovatele, kteří se hodlají vydat na Svalbard. A je mi úplně jedno, kolik v minulosti odstřelili na Svalbardu medvědů, tohle je o osobní zodpovědnosti.
01. 04. 2015, 01:13:54
kdybyste se třikrát vzbudil kvůli psovi, který vám odpálí rachejtli, tak vám na dalších čtrnáct nocí zbyde jedna. Promiňte, ale vůbec tomu nerozumíte.
01. 04. 2015, 08:13:56
Vaše reakce na kritický článek je, že jste za nic nemohli kvůli sérii neovlivnitelných skutečností a reakce na mou kritiku, že tomu nerozumím. Velmi pohodlné a sebereflexe nulová. Skoro bych to označil za aroganci. Ale máte samozřejmě pravdu, já tomu nerozumím, vy jste situaci vyřešili daleko lépe. Pes vás nevzbudil, sice napadl lední medvěd, o kterém jste neměli tušení, dokud někoho nezačal vytahovat ze stanu, ale zbyly vám světlice na dalších 14 dní.
01. 04. 2015, 11:14:57
Libor
Libor
Dobře rozebráno a vtipně shrnuto. Opravdu sebereflexe nulová. K tomu poslednímu argumentu Jana Šťovíčka: Když dojdou rachejtle, budou se hlídky muset opravdu dodržovat nebo se mohou koupit od jiné skupiny nebo se vrátit, ne? Kdyby medvěd třeba sežral všechno jídlo v době nepřítomnosti členů výpravy přes den, také by se museli vrátit. Je i možnost se po dohodě přidat k jiné skupině, když je málo lidí.
01. 04. 2015, 11:44:52
A zas ta krasna ceska povaha- vsude jsem byl, vsechno vim, vsechno znam, vsemu rozumim... Ty vase teorie si muzete nechat na pivo nekde na ruzku, a ne tady ze sebe delat vsevedouci, vy chytrolini... Vetsina z vas o pohybu v polarnich oblastech nema ani paru. Podle toho, co pise pan Stovicek, skupina neudelala zadnou hrubou chybu. A navic umeli zareagovat a zachranit kamarada. Coz by se treba vam ani nepovedlo. Ziju v Kanade v oblasti se znacnym vyskytem medvedu jiz peknou radku let a pracuji v oboru. Sympatizuji se skupinou dobrodruhu a fandim jim. Nebyli to zadni nezkuseni zabari a smulu obcas ma kazdy, jsem uprime rad, ze to dopadlo tak jak to dopadlo
01. 04. 2015, 16:12:22
Libor
Libor
Nemyslím, že by ty uvedené věci byly typické pro českou povahu (to spíš pro americkou, ne?). Typické je spíše podceňování rizik, nedůslednost a neochota se poučit pro příště, což se tu právě trochu projevilo. V Kanadě žijete asi na západě, že? Tam místní medvědi ale nejsou tak nebezpeční jako lední medvědi.
01. 04. 2015, 17:57:52
Zas tak zkuseni byt nemohli, kdyz jim nekdo omrzl, chyba c. 1...
28. 04. 2015, 18:44:30
Ja nevim, ale me takove to ceske co by a kdyby vzdycky vadilo. V Americe jsem byl, ale nezil, ale vyrostl jsem v Cesku. A ted, kdyz obcas prijedu na navstevu, si toho vsimam snad jeste vic. Ale dobre, neni to k tematu. Je znamo, ze ledni medved je snad jedine zvire na svete, ktere vyhledava cloveka jako zdroj potravy. K nocnim hlidkam- nebavime se o jedne noci, ale o vyprave na nekolik tydnu, jak chapu z clanku.. V kompletni sestave sesti clenu to vychazi na hodinu a pul hlidky pro kazdeho...Jednu noc v minus 20 to zvladne skoro kazdy, ale dovedete si predstavit, ze uz jste na ceste treba deset dni, a dalsich deset mate pred sebou? Samozrejme by bylo lepsi hlidkovat uplne celou noc, a nejlepe ve dvou, ale v tomto pripade se mi to zda opravdu narocne. Vyber taboriste je jina vec. Faktem je, ze zona je znama jako taboriste, at tam medvedi jsou a nebo ne. Take pri postupu nekam, kdyz se den chyli ke konci, zataborite na nejmin nebezpecnem miste, ktere samozrejme nemusi byt idealni- copak vite, co bylo pred nim nebo dal? Treba to bylo jeste nebezpecnejsi, ne-li uplne nemozne. Nemyslim si, ze by si clenove vypravy nebyli vedomi rizika te "pulhodiny", kdy nebyl nikdo venku. Urcite je taky mrzelo, ze medved prisel zrovna v tu chvili. Jestli podcenili riziko? Nemyslim si- byli ozbrojeni, meli "protimedvedi" plot, nocni hlidky. Jsem presvedceny, ze to byla nestastna shoda nahod. Muzete byt jak chcete zkuseni a pripraveni, a presto se takove veci mohou stat. Pokud se clenove teto skupiny jeste nekdy vypravi na podobnou expedici, verim tomu, ze si pojisti, aby se situace neopakovala, a diky teto zkuasenosti budou vice pripraveni nez kdokoliv jiny. Hajim je, ocitl jsem se v podobne situaci, ktera bohuzel nemela tak stastny konec- a taky nikdo nepodcenil rizika. Kazdy muze mit svuj nazor, ale vadi mi lidi, kteri odsuzuji, aniz by si necim podobnym prosli nebo o tematu poradne neco vedeli, coz krome Evy a Jana jste tu asi vsichni. Clanek slecny Evy mi prijde trochu zaujaty, na druhou stranu zajimavy, protoze prinasi nejaka fakta o dane oblasti a o tom, jak se chovat v idealni situaci, coz muze byt poucne pro ty, kteri treba podobnou vypravu planuji. O cinnosti skupiny jsou to teorie, ktere pozdeji jasne vysvetluje pan Stovicek. Zkuste se vzit do role napadenych, ono z tepla domova se situace hodnoti moc snadno.
01. 04. 2015, 21:04:02
Vašek
Vašek
Tady popsáno: http://www.horydoly.cz/cestovatele/pokuta-30-000-kc-padla-kvuli-zastreleni-ledniho-medveda-v-norsku.html
14. 10. 2016, 14:19:58
Eva
Eva

Díky za odkaz. Ano, i autority po prozkoumání případu usoudily, že došlo k chybě výpravy. Pan Šťovíček je nicméně bohužel v tyto dny zpět na Špicberkách. Doufejme, že mu tentokrát jeho risky vyjdou, už jenom kvůli těm medvědům.

13. 07. 2017, 00:04:19

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 

RSS této diskuze

RECENZE VYBAVENÍ

... z webu SvetOutdoru.cz