• TRÉNINK A ZDRAVÍ

↓NEJNOVĚJŠÍ DISKUSNÍ PŘÍSPĚVKY↓

Výšková nemoc – kdy se může objevit a jak ji poznat a řešit?

Výšková nemoc – kdy se může objevit a jak ji poznat a řešit?

Výhled z vrcholu hory patří k největším lákadlům, které táhne desítky lidí k výstupům na vysoké hory naší planety. Kromě zimy a fyzické námahy číhá v těchto nehostinných podmínkách nebezpečí méně zjevné, ale o to více nebezpečné – vysokohorská nemoc.




Akutní horská nemoc (AHN – anglicky Acute Mountain Sickness, AMS) není záležitostí pouze velehor, ale číhá na nás i v Alpách, které máme tendenci považovat za „naše“ hory a mnohdy podceňovat jejich sílu. V Alpách nám nehrozí závažné formy AHN, lezci obvykle sestoupí zpět do nižších nadmořských výšek dříve, než by se AHN mohla rozvinout.

Akutní horská nemoc je reakcí lidského organismu na prostředí, ve kterém klesá tlak vzduchu i parciální tlak kyslíku. Nejvýše položené trvale osídlené oblasti leží v Peru ve výšce 5100 m, ve vyšších polohách už se náš organismus není schopen adaptovat, do těchto výšek chodíme jen na návštěvu. Polohy s nadmořskou výškou 7500 m a více jsou označované jako zóna smrti, výstup do nich bez kyslíku je považován za velmi rizikový.

Reakce na vysokou nadmořskou výšku jsou individuální, lehčí formy vysokohorské nemoci se můžou objevit i při rychlých výstupech v Alpách. Zdraví lidé pociťují první příznaky běžně ve výšce nad 3500 m.Reakce na vysokou nadmořskou výšku jsou individuální, lehčí formy vysokohorské nemoci se můžou objevit i při rychlých výstupech v Alpách. Zdraví lidé pociťují první příznaky běžně ve výšce nad 3500 m.

Prvotní projevy

První projevy AHN bývají velmi nespecifické, proto je potřeba dbát opatrnosti a sledovat všechny členy skupiny. Za první příznaky AHN považujeme bolest hlavy, nevolnost nebo zvracení, problémy se spánkem, závratě či slabost. Pokud pozorujeme tyto příznaky po 6–12 hodinách v nadmořské výšce nad 2500 m, je na místě počítat s akutní horskou nemocí. Existují čtyři zlatá pravidla akutní horské nemoci, která je dobré mít na paměti. Při dodržení pravidel aklimatizace tato lehká forma AHN vymizí.

Lehčí formy horské nemoci se můžou vyskytnout i v Alpách. Pozor na to!Lehčí formy horské nemoci se můžou vyskytnout i v Alpách. Pozor na to!

Zlatá pravidla

  1. Každé onemocnění ve výšce považujte za výškovou nemoc, dokud se neprokáže jinak.

  2. S projevy výškové nemoci nepokračujte ve výstupu.

  3. Při zhoršení stavu je nutný sestup do nižších poloh.

  4. Osobu s projevy výškové nemoci nikdy nenechávejte o samotě.

Otok plic

Z lehké formy AHN se mohou vyvinout závažnější stavy. S výškovým otokem plic se můžeme setkat v nadmořských výškách nad 4000 m.

Projeví se zejména rapidním poklesem výkonnosti, dušností nejdřív při námaze, později i v klidu, suchým kašlem, který přechází ve vykašlávání růžového hlenu, či zrychleným tepem nebo dýcháním. Příznaky se objevují asi po dvou dnech v dané výšce.

První pomocí pro postiženého je sestup (za doprovodu) a zvýšení tlaku kyslíku v plicích. Krátkodobě lze využít dýchání kyslíku maskou nebo přetlakový vak/komora (např. Gamowův vak). Přetlakové vaky bývají součástí vybavení základních táborů.

Otok mozku

Druhou závažnou formou AHN je výškový otok mozku. Jeho základními projevy jsou bolesti hlavy, halucinace, změny chování, dezorientace a ataxie. V konečné fázi vede otok mozku ke ztrátě vědomí a smrti. Hlavním ukazatelem je ataxie – porucha koordinace pohybů. Postižený není schopen jít po rovné čáře.

Objeví-li se tyto příznaky, na nic nečekejte, nutný je okamžitý sestup, využití hyperbarické komory a také podání léků – nejčastěji se využívá dexamethason.

Základem je aklimatizace

Abychom předešli výškové nemoci, je potřeba do hor nastupovat postupně, aklimatizovat se. Jako optimální se uvádí postup maximálně o 300 až 500 výškových metrů za den. Další možností je podniknout jednodenní výstupy do vyšší nadmořské výšky s návratem do níže položeného tábora.

Při aklimatizaci je ideální postup maximálně o 300 až 500 výškových metrů za den.Při aklimatizaci je ideální postup maximálně o 300 až 500 výškových metrů za den.

Aklimatizace probíhá při každé výpravě od začátku, nemáme-li při jedné cestě do hor problémy, neznamená to, že je nebudeme mít ani při dalších cestách.

Výšková nemoc se dá zaměnit za jiná onemocnění či zranění. Abyste si byli při cestě do hor jistí, nezapomínejte kromě kvalitního vybavení také na vzdělání v první pomoci. Dostat výškovou nemoc je normální, ale není normální na ni zemřít.

 

zdrsem

Autorka: Dita Podhadská

Záchranářka, Wilderness First Responder, nadšená cestovatelka do hor a severských oblastí. Jako lektorka první pomoci organizace ZDrSEM spoluorganizuje kurz HORAL, který s délkou 5,5 dne patří k nejkomplexnějším kurzům outdoorové první pomoci pro širokou veřejnost v ČR. Více na www.zdrsem.cz.


11.06.2018, Dita Podhadská


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů